Mnohé z výrobků jsem zkoušela nejen na sobě, ale i muži. Něco také připadlo i máti, takže jsem ve finále testovala na obě (teď mě Tumblr nenávidí) pohlaví, různé typy pleti i věkové kategorie. Z jejich sortimentu jsem si vybrala dvoje pásky na nos, dva typy masek na obličej, masky na nehty a čistící ubrousky. Jak jsem tedy byla spokojená? Proč se mi po prozkoumání produktů děsem roztáhla má grammar nazi očka? A co na to Astrakův nos a šneci?
Jedny pásky na nos jsem si záměrně vybrala od značky Skinlite, druhé od Puredermu. Jednak pro porovnání, za druhé se domnívám, že to Astrakův nos ocení. Musím upřímně přiznat, že jsem k nim přistupovala se značnou skepsí, protože s podobnými produkty nemám dobré zkušenosti. Vesměs to bývá jen provětrání peněženky a čtvrthodinové čekání na to, aby si člověk vyčistil pět a půl póru.
Bílé čistící pásky od Skinlite jsme testovali jako první a nadchly. Zachytí toho opravdu požehnaně a navíc člověka i na chvíli zabaví – natáčení právě sloupnuté pásky proti světlu a zkoumání nově vytvořených stalagmitů je fascinující. Šedé pásky od Puredermu obsahují částečky z dřevěného uhlí a lískových ořechů. Zachytily toho sice o kapánek méně, ale stále je to výborná "úspěšnost" a i je bych proto nadšeně doporučila, přestože se šedý nános z nosu odstraňuje hůře než bílý. Zejména proto, že na rozdíl od pásek od Skinlite neobsahují parabeny.
Na produktech mě mimochodem zaujaly i vtipně napsané české popisky ("oběmi rukami", "stvrdnout"), které bych tedy doporučila předělat, protože to není zrovna nejlepší vizitka, mít na výrobcích takové češtinářské boty, které by leckteré učitelce češtiny rozpulzovaly žílu na čele. Ona to ale ostatně není moje jediná výtka ohledně českých návodů k použití, jak laskavý čtenář bude mít možnost dále zjistit.
Pozastavila jsem se ovšem nad českým návodem, protože když jsem si přečetla, že mám "nechat masku volně působit", opravdu mi to příliš neporadilo. Anglická verze uvádí, že mám "počkat, dokud maska nezpění", což je poněkud směrodatnější. Je ovšem pravda, že ani ten anglický návod není dokonalý ("make sure dry your face and hands") a ideální by asi bylo přečíst si to korejsky.
Druhá maska, opět od Skinlite, byla levandulová kolagenová maska s vitamínem E. Napříč poněkud děsivým varováním (dva řádky návodu x pět řádků varování, jak produkt nepoužívat a kdy vyhledat doktora) jsem si na sebe buničitou masku na 20 minut připlácla. Zpočátku jemně pálila, což bylo asi způsobeno tím, že jsem neměla ksicht v nejlepším stavu, což ovšem brzy vystřídal příjemný chladivý pocit. Výsledek mě nadchnul, pleť po masce vypadala opravdu skvěle, pokud bych měla použít řeč reklam, tak "hydratovaně", a byla heboučká jako to často přirovnávané dětské pozadí. I v případě, že vás myšlenka pozadí místo obličeje neláká, tohle opravdu CHCETE, věřte mi.
I zde jsem v instrukcích narazila na nějaké ty prohřešky proti češtině v podobě spojení "v případě přecitlivění na..." a chybné interpunkce.
Posledním produktem, který jsem otestovala, byly čistící pleťové ubrousky s tea tree olejem. Fungují, jak mají, není jim vyloženě co vytknout, snad jen trochu vysušují. Nejspíš je to tím tea tree olejem, který má toto v oblibě, na cesty každopádně super. Složení s vitaminem E, výtažkem ze zeleného čaje a z aloe vera také rozhodně potěší.
Kromě samotných produktů mi dorazila i hromada vzorečků. Protože byly všechny testery na anti-aging krémy, zde přišla do hry máti. Jelikož byly navíc vzorečky na výrobky francouzské firmy Mincer v polštině, alespoň si početla. Otestovala tedy mimo jiné i vzorky šnečí kosmetiky Natural Snail značky Victoria beauty.
Hlemýždí sliz se už roky drží na předních příčkách co se oblíbenosti ingrediencí týče a asi jen málokdo dosud tento trend nezaznamenal, přeci jen fotky Korejek s hlemýždi na obličeji oblétly svět. Jakkoliv odporně to zní, obsahuje totiž několik látek, které regenerují pokožku, mimo jiné třeba kyselinu hyaluronovou. Může tedy člověku pomoct v boji proti vráskám, striím, drobným rankám a akné. Zatímco evropští výrobci údajně s obsahem extraktu sekretu ve svých produktech poněkud šetří, korejští výrobci filtrátu do svých výrobků přidávají mnohem více a třeba taková moje oblíbená Missha udává obsah až 40 %.
Přestože měla tedy máti ze "šnečích" vzorečků respekt, po použití si krém chválila s tím, že je velmi příjemný a není vůbec mastný, rychle se vstřebává a pleť je po něm hedvábná. Vadila jí ovšem silná parfemace. Mladší zatím od pohledu není, ale to by přeci jen asi chtělo plné balení, jehož koupi právě zvažuje.
Ze všech produktů mám opravdu radost, značky Skinlite i Purederm mě velmi příjemně překvapily. Nejvíce mě nadchly jejich masky na obličej, i přes ty hrubky a chyby v návodech (ty jsou mimochodem i v těch pěkných růžových papírech s informacemi o produktech a opravdu bych doporučila dát to někomu na korektury, aby tiskařskému šotkovi zatnul tipec), protože tady přeci jen hodnotím kosmetiku a ne češtinu. Nákup ze Salon doma proto můžu doporučit hned z několika důvodu: stránky jsou přehledné a pěkně se na nich prohlíží i objednává, komunikace je na jedničku, balík přišel bleskově a byl zabalen tak, že by přežil i apokalypsu. Výrobky jsou kvalitní a hlavně – na rozdíl od známějších korejských značek je na eBay levněji neseženete, nákup ze Salon doma se tedy i finančně vyplatí.