pondělí 28. března 2016

Swap disaster, život, vesmír a vůbec

Myšlenka všelijakých swapů mě vždycky nechávala chladnou, neb jsem měla strach, abych na dárcích neutratila majland a druhá osoba mi neposlala "co dům dá" nebo třeba velké kulové. Když mi nicméně nabídl výměnu balíčků můj dlouholetý japonský známý Ayu, vášnivý sběratel čehokoliv s tvorbou Alfonse Muchy, svolila jsem. Splnila jsem jeho přání nakoupit nějaké suvenýry v Praze a pořídila mu nějaké placky, kalendář, pohledy s Muchovou tvorbou a vesměs vše, po čem jeho srdéčko toužilo. Má duše zase zaplesala nad tím, že se mi to podařilo narvat do obálky a odeslat přes EMS jako prioritní doporučené psaní a ne balík, protože druhé zmíněné stojí oproti zásilce více než dvojnásobek.

Ayu slíbil poslat mi na oplátku prostě NĚCO, protože jsem neměla žádné zvláštní přání a chtěla jsem se nechat překvapit. Obdržela jsem tak dvě CDčka od japonských dívčích skupin (Hikaeme I love you! od HKT48 a Labrador Retriever od AKB48) a hrací karty, jakousi sběratelskou lahůdku, s AKB48. Oh well, to se zrovna nepovedlo. Vzhledem k tomu, že vcelku sdílíme hudební vkus, absolutně netuším, proč zvolil tohle... hudební pozadí k přehlídce spodního prádla, tedy generický dívčí pop, jehož cílovka opravdu nejsem. Nemám ani to srdce do toho lézt, protože je všechno kromě retrívra ještě ve fólii. Takže pokud byste to někdo nějak levně chtěli, řekněte si. Tak jsem se tedy nakrknutě rozhodla, že se do žádných swapů už nikdy ukecat nenechám a své těžce vydělané peníze příště raději vložím jinam.

Co jsem tak koukala na internet, uvnitř balení se nacházejí hrací karty s portréty slečen z AKB popsané jejich vzkazy.

Japonsky z pohodlí domova

Co se spojení "těžce vydělané peníze" týče, aktuálně totiž stejně jako muž učím japonštinu po Skypu. Hrozně mě to baví, ale upřímně, je to fuška. Protože jsme se rozhodli, že už nechceme používat nedobré a nevyhovující Genki nebo podobné učebnice, vytváříme si vlastní materiály od pracovních listů, přes četby, znaky, slovíčka, poslechy a domácí úkoly a... uff. Prakticky veškeré volné chvíle momentálně trávíme nad tímto. Původně jsme uvažovali o rozjetí něčeho většího, ale česká legislativa nás natolik odradila, že jsme místo toho raději zvolili přivýdělek na živnostňák. Dokud jsme studenti, jako naše hlavní "zaměstnání" se bere studium a pojištění tak za nás platí škola, nemusíme proto očesávat své žáky a navíc máme s vyučováním i doučováním oba praxi a baví nás to, je třeba toho pořádně využít. A navíc, mezi námi, když si vezmeme, kdo všechno je schopen v obyčejných kurzech učit, děláme vlastně službu lidstvu! Když jsem se dozvěděla o nějakém ostravském kurzu, kde učí maník, který to nemá vystudováno a nedal ani N4ky, málem mě křísili.

Náš běžný den tedy teď začíná otázkou "V kolik dneska učíš?" a následným plánováním běžných denních činností tak, aby obtékaly inkriminované hodiny. Jsem totiž sice neskonale šťastná, že se konečně nějak využije můj drahý kvalitní mikrofon, který jsem si pořídila při posledním záchvatu nadšení typu "budu skládat a nahrávat!" a nemusím tak na tuto koupi vzpomínat s až bolestným pocitem a tikem v oku, na druhou stranu ovšem není nejvtipnější mít mikrofon, který snímá pomalu i sousedy, v bytě 1+kk a snažit se potichounku uvařit večeři nebo něco uklízet zatímco muž vyučuje. (Tímto se omlouvám Lomienovi, ale ta rýže prostě tišeji sypat nešla.)

Příchutě jen pro dospělé

Svět se otřásl v základech a zastavil svou rotaci, roztálo peklo, počala apokalypsa a... bratr mi ze své návštěvy Japonska dovezl nějaké maličkosti. Jsou to doslova maličkosti, ale ten šok, že si vůbec vzpomněl na existenci své sestry, mě posadil na zadek a nemůžu to rozdýchat doteď.

Nevím, zda mi bratr čte blogísek, že ví, co mám ráda, nebo to byla nějaká kosmická náhoda, ale případně ho zdravím. Běž pryč. Měla jsem tak možnost si nejen po nějaké té době smlsnout na svém oblíbeném maččovém Kit Katu, ale taky ochutnat příchutě ストロベリーチーズケーキ (jahodový cheesecake) a オトナの甘さ ("sladkost pro dospělé"), oboje moc dobré. U té čokolády pro dospělé nejde o nic jiného, než o obyčejnou hořkou čokoládu, což je jakožto reklamní tah kouzelné, nicméně zcela nechápu, co se potom myslí například příchutí 大人のミルク (uhm, "dospělácké mléko"), kterou jsem nedávno viděla na balení Pocky. Nenapadají mě totiž žádné možné příchutě, které by neměly co do činění s tělními tekutinami a dvacátou druhou hodinou. 

Kuřecí krabička se skvěle hodila jako balení na domácí valentýnské čokoládky, se kterými jsem se v únoru tak nějak po japonsku, bojkotujíc komercializaci tohoto svátku, piplala.

Náplasti se suši, bonbóny, kupodivu docela obyčejná žvýkačka (čekala jsem nějaký šprým) a gumovatelné fixy.
+ úžasné vánoční dárečky od Šavrdy, které se zvěčnění na fotku dosud vyhýbaly! Další amigurumi ušák do sbírky, čaje i se šálkem a panenka kokeši~

Akce minulé i budoucí

Březen znamená Japonské jaro, což mimo jiné znamená též přednášku W-senseie, už podruhé (co pamatuju) o japonském školství. Jsem asi fakt stará, když zažívám reprízy. Poprvé v životě jsem s sebou dotáhla i Astraka – nebo by možná bylo přesnější říct, že on vytáhl na nohy mě poté, co jsem plánovala doma shnít emočně vyčerpaná z volání policie na bezdomovce a z neúspěšné pouti za darem k mužovým narozeninám. Tradičně jsem chtěla zajít alespoň ještě na studentské divadlo, ale to zrovna má drahá polovička slavila ony narozeniny. Takže jsme si raději udělali den ve dvou a až po jeho zveřejnění koukli na záznam letošního vystoupení s názvem Kriminálka Kjóto. Hikaru Gendži FTW! Myslela jsem, že se letošní program zdá nějaký chudší než obvykle pouze mně, ale jelikož se mi další dva známí svěřili s podobnými dojmy, byl to asi kolektivní pocit.

Blíží se nám také Animefest 2016, kde se nejspíš zase jednou ukážu. Letos po dlouhé době nebudu mít v zinu článek, což mě mrzí, ale takové sepisování článku mi v poslední době kvůli zlobící páteři bohužel trvá... věčnost. (Viz tento blogískový zápisek o věcech, co se udály od Vánoc, protože tak dlouho to píšu. Oujé.) Mé přispění k chodu akce tedy bude tentokrát spočívat pouze v účasti na tvorbě titulků a v komandování Astraka, čímž tedy myslím to, že jsem jeho osobním korektorem a otrokářem. Yay, best job ever!

18 komentářů:

Reni řekl(a)...

Už jsem koukala na burze, že jsi začala CDčka rozprodávat :D
Smím se zeptat, kolik by stálo učení po Skypu? Sice jsem teď švorc, ale měla bych do budoucna zájem.
Ty Pocky s příchutí "dospěláckého mléka" si asi seženu, protože by mě vážně zajímalo, jak to asi chutná :D
Dala jsi do těch valentýnských čokoládek něco ze sebe, jak je teď in? Jakože doslova ze sebe? To by nebylo jinak správně japonské! :D

TSal řekl(a)...

Ono ať se naučíš jakýkoliv jazyk na jakoukoliv úroveň, v okolí se zákonitě vyrojí celé davy lidi, kteří ti začnou doporučovat, abys učila. Krom toho, že pak narážíš na lektory, kteří se sice anglicky naprosto bez problémů domluví, ale nedej bože, abys po nich chtěla vysvětlení, proč něco funguje, jak funguje, tak se bohužel objevují i ti, co se nedomluví. A čím vzácnější jazyk, tím spíš narazíš na neznalé. Tento stav už mě přestal rozčilovat, apaticky jsem se s tím smířila.

Ely řekl(a)...

Reni: Snažila jsem se, no. A nikdo ty potvory nechce! :D
Napíšu ti info ohledně případného budoucího učení japonštiny na maila, ať to neřešíme tady :3 (Doufám, že ještě používáš ten ReyaScar?~)
Jestli si ty Pocky koupíš, tak pak prosímtě hlas, co to má být proboha za příchuť, opravdu umírám zvědavostí :D A ne, do čokoládek jsem dala jen kávu, chilli a mačču, protože... brr, zase jsi mě přinutila myslet na to "dospělácké mléko" .

T'Sal: Máš pravdu, je to tak asi u všech jazyků, ale nikdy mě to nepřestane překvapovat. To ty jazykovky nechtějí žádný certifikát nebo diplom, že zaměstnají takového člověka? Nejde mi to na rozum. Dokonce prý učil z LEDy, aby toho nebylo málo! O.o

Reni řekl(a)...

Ely: Yep, pořád používám ten samý mail :)

Pet řekl(a)...

Třeba to nebyla příchuť dospěláckého mléka, ale "moloka" a o tom by ti v Mechanickém pomeranči povyprávěli svoje. :p

Každopádně, když jsem ještě před přečtením článku viděla tu fotku s AKB48, úplně jsem se zhrozila. Najednou jsem si o tobě začala vytvářet úplně jiný obrázek. Ale vysvětlení nalezeno v textu, takže dobrý. :D Danajský dar, no. Co naděláš.

Anonymní řekl(a)...

K úrovni lektorů v jazykových školách... sama pracuji jako lektorka cizích jazyků (včetně japonštiny), takže s tím mám poměrně bohaté zkušenosti. Už jsem působila v poměrně hodně pražských školách (nebo minimálně byla na pohovorech) a prostě záleží jazykovka od jazykovky.

Jsou školy, kde vezmou každého, kdo má ruce, nohy a základy jazyka (a pak se na Facebooku chvástají, jak mají náročné výběrové řízení), školy, kde dokonce ani v životě neviděli svoje lektory (rozhodují se jen podle životopisu a pak reakcí studentů, že prý kdyby byl lektor špatný, studenti to určitě poznají)... Nebo jak už tu padlo, stačí jazykový certifikát, ale jestli ten člověk vůbec dokáže naučit, to už je nezajímá.
Pak taky školy, které mají sice přísné výběrové řízení, ale pak dostanete na stůl smlouvu s takovými pravidly, že na konci měsíce budete jen doplácet na nejrůznějších pokutách a dovolenou delší jak dva dny si nevezmete nikdy jindy než o letních prázdninách (což je sice ok pro studenty, ale pokud jenom vyučujete, občas si přece jen budete chtít vzít dovolenou i v průběhu školního roku), takže je jasné, že v takové škole a za takových podmínek nebude působit zkušený a dobrý lektor.

No a na druhou stranu jsou tu pak školy, které mají přísné výběrové řízení, ale pak umí lektora ocenit - férový přístup, motivační plat (který se zvedá se zkušenostmi a vzděláním), různá školení...

Jazykovek je v Praze jak hub po dešti (a myslím, že v ostatních větších městech to nebude úplně jiné) a jejich úroveň se šíleně liší. Škoda jen, že do toho nevidí student, který si pak mnohdy zaplatí drahý kurz v jazykovce a pak se diví, kdo ho tam přišel učit :)

Anonymní řekl(a)...

Jó... ohledně učení japonštiny vím v Brně o holčině, která nabízela výuku v rámci nějakého toho křesťanského spolku za velmi výhodnou cenu, protože ona sama se učí za těžký prachy normální v jazykovce(což v inzerátu nezapomněla zdůraznit). А když jsem se na ni ptala, tak jsem se dozvěděla, že nemá ani N4. Tak hlavně, že to u ní bude levnější než jazykovka s japonským lektorem... :)

Ely řekl(a)...

Pet: Hahaha, moloko mě nenapadlo! :D Takže jsem měla místo názvu článku zvolit raději něco jako oblíbené filmové: "Není to tak, jak si myslíte!", abych známým fotografickou dokumentací nepřivodila infarkt? :D

Anonym: Whoa, mnohokrát děkuju za takové rozsáhlé info ohledně lektorství japonštiny, díky tobě jsem si teď dokázala udělat o něco přesnější obrázek :) Není to jen v Praze, i třeba v té naší Olomouci je jich hromada a stále se rojí další a další, jelikož jsme to slavné "studentské město". (Kdyby tak někdo vytvořil nějakou stránku pro jejich hodnocení a snadný přehled, to by byla pomoc lidstvu.)
A brněnskou slečnu asi raději nekomentuju, nemám pro to slov, snad jen akcí -> *head desk*

Anonymní řekl(a)...

bráška se také učí japonsky (další studovaný japanolog:) nebo si jen udělal výlet?

Fumi U・x・U řekl(a)...

Já bych zase naopak o swap stála, ale nemám nikoho, kdo by byl ochotný, i když tedy takový balíček by mě taky zrovna nepotěšil, je to takový risk, co zrovna toho druhého napadne koupit :D .
Já jsem hrozně ráda, že jsi se mi s tou japonštinou nabídla! Když to srovnám s tou jazykovkou, tak je tam ohromný rozdíl, za 3 měsíce tak jsem se naučila jenom se představit a že něco je nebo není. A co jsi mě naučila za tu dobu ty a to to nejsou ještě ani ty 3 měsíce :D !
Bratr je mladší? Já jsem doma nejstarší, takže jsem takový tyran mladších sourozenců, ale zároveň všechny stížnosti ze strany rodičů jdou na mou hlavu. Brácha mi v životě odnikud nikdy nic nepřivezl, na rozdíl ode mě, nevděčník :D . Tak kuřecí krabička je fakt krásná :3.

Ely řekl(a)...

Bratr si... uhm... našel v Japonsku slečnu a proletěl se za ní, raději se k tomuto zdržím dalšího komentáře O:)

Fumi: Existují stránky, kde se jde na mezinárodní swap domluvit, tak můžeš zkusit někoho sehnat :3
Já vůbec nevím, co odpovědět, you just made my day! <3 Jsem moc ráda, že ti výuka vyhovuje a že máš z toho dobrý pocit, opravdu ti to skvěle jde :3 Zažila jsem to samé na vlastní kůži, když jsme učivo, nad kterým jsem doma seděla skoro rok, probrali ve škole za několik týdnů :D
Bratr je starší o tři roky, tyranem je u nás on :D

Anonymní řekl(a)...

prosím, kde mohu sehnat odkaz na více info k tvé výuce přes skype? jedná se o italki nebo nějaké jiné stránky?? díky moc

Ely řekl(a)...

Anonym: Nejedná se o učení přes žádnou stránku, sami se přímo domlouváme se studenty a učíme přes Skype :) Jestli chceš více informací, ozvi se mi prosím na elyv@seznam.cz, ať si to tady nespamuju :)

Pet řekl(a)...

Ely: Název nechej. Alespoň si tak můžeš otestovat, kdo to čte a kdo jen prohlíží obrázky. :p

Anonymní řekl(a)...

Za vyčerpávající přehled není třeba děkovat, říkala jsem si, že to bude asi všude více méně podobné :)
Mohla bych jen poprosit, nemáš představu, jak se v Olomouci pohybuje platově odměna lektora? Jestli to tu nechceš psát veřejně nebo si nechceš zaplácávat komentáře, můžu dát e-mail, jen ze zvědavosti :)

Ely řekl(a)...

Anonym: Co se Olomouce konkrétně týče, bohužel netuším. Pokud mám navíc správné informace, ona tu ani žádná jazykovka kromě UPliftu japonštinu nenabízí :) Na katedru nám teď ale třeba posílali nabídku nějaké jazykovky z Pardubic, kde lektorovi za skupinové vyučování nabízeli "200 - 250 Kč" (takové rozkošně pevně dané číslo, ehm) s tím, že nemusí mít jakoukoliv praxi. Roztomilé. Nevím, zda ti tato informace nějak pomůže? Všeobecně mám spíš zmapováno, kolik kde chtějí po studentovi :D

Anonymní řekl(a)...

Děkuji :) Mám zatím porovnání Prahy a jednoho středně velkého města, kde se cena poměrně razantně lišila, tak mě zajímalo porovnání s jiným větším městem :)

Na druhou stranu, i v Praze hrozně záleží - jedna jazyková škola mě lákala na "skvělou nabídku práce" a pyšně oznámili, že nabízejí 220/60 minut (šlo tedy o angličtinu, ale nemyslím si, že dělali v různých jazycích takový rozdíl) :)

Ely řekl(a)...

Anonym: No tož to je tedy... naprosto skvělá nabídka, no ne? :D

Okomentovat

Děkuju za vaše komentáře, poznámky, (Wolfiiho) trollení, kritiku, pochvaly nebo zkrátka jakýkoliv shluk písmen.

 
 

Nákupní deníček Copyright © 2014 Design by Ely