sobota 18. července 2015

(Ne tak úplně) Ostrakon 2015

Koncem května jsme se s Astrakem zvědavě rozhodli, že se letos poprvé zajdeme podívat na Ostrakon (17.–19. 7.), námi od té chvíle familiérně nazývaný "Astrakon".

Na ročník 2015 jsem si přes jejich stránky zakoupila lístek kliknutím na tlačítko pod nápisem "Ostrakon 2014 vstupenky" a byla mile překvapená, když mi následně dorazilo i potvrzení platby. Známý, majitel místní zdravé výživy, uvažoval, že by se k nám přidal a uspořádal na akci pro osvěžení nějaký workshop s mačča drinky, jelikož mu ale celé týdny na email nikdo neodpovídal, vzdal to. My ostatní zvědavě čekali na program, kterého jsme se dočkali až tři dny před začátkem Ostrakonu. A dočkali jsme se i něčeho jiného a bylo to tedy pořádné překvapení. Protože ve škole, kde se měla akce konat, došlo údajně k havárii vody, con byl narychlo přesunut do tří ostravských čajoven. Většina programu (workshopy, přednášky a konzole) do čajovny La Cachimba. Deskové hry do čajovny U Sýkorova mostu. Spaní a (dle mých informací ne zrovna legální) promítání bylo přemístěno do Čajovny na Rynku na Jiráskově náměstí. Osobně by mě zajímalo, kde se upocení přespolní mají v tomto parném počasí mýt.

Mapka poskytnutá Ostrakonem
Organizátoři tedy situaci řešili rychle a snažili se Ostrakon zachránit. Tato tři místa ale bohužel nejsou zrovna nejblíže, jak je možné si na mapce všimnout. A na přecházení to v těhle šílených tropech, kdy je všudypřítomné dusno takřka hmatatelné a psi se perou o stín, vážně není. Jako by někdo nahoře neměl rád Ostrakon. Prve jsou vytopeni, poté trápeni horkem... to už člověk čeká jen na to zemětřesení a uragán. Nebo možná na kobylky.

O změně místa konání bylo informováno pouze na Facebooku celé akce a daného ročníku a musím přiznat, že kdyby mě neupozornila Figurka, všimla bych si tohoto nečekaného zvratu možná tak den předem, pokud dobře. Asi by nebylo od věci rozeslat alespoň emaily. Samozřejmě se nám změna vůbec nelíbila a za takových podmínek jsme se nechtěli účastnit, okamžitě jsem se tedy ptala na možnost vrácení vstupného. Následujícího dne chvíli před polednem bylo oficiálně vyhověno mně i těm, kteří si prý požádají do půlnoci. Přestože jsem mail odeslala hodinu poté, údajně dorazil až následující odpoledne. Vrácení peněz mi nicméně bylo přes FB mile přislíbeno a prý mi byl také zaslán nějaký email s odpovědí. Ten však do dnešního dne nedorazil, takže tu asi máme nějaký komunikační problém, Hustone. Navrácené vstupné zatím též jen s nadějí vyhlížím.

Funny fact: poté, co se Astrak rozhořčil a chtěl si též psát o vrácení vlezného, zjistil, že si akci v první řadě zapomněl zaregistrovat a zaplatit, takže vlastně nic řešit nemusí.

Už v první den, pátek, nás Figurka z místa konání informovala, že to vedro prostě nejde zvládat a že už se tam z horka někdo dokonce pozvracel. Dle jejích informací bylo na akci pouze asi 30 lidí, nejsme tedy patrně jediní, koho nové prostory odradily.
S Astrakem jsme Ostrakonu odlákali i Velu, která původně účast zvažovala, a místo toho se raději vydali do Ostravského muzea. Tam právě probíhá (14. 7. – 16. 8.) výstava v rámci Japonských dnů v Ostravě – několik místností plných předmětů ze sbírek zámku Hradec nad Moravicí, mečů, drobností zapůjčených japonským velvyslanectvím a svitků ze sbírky Jana Beneše. Spolu s touto výstavou muzeum mimochodem pořádá i zajímavé akce a workshopy: ikebana, úprava bonsají, ukázka výroby souprav pro meče nebo třeba i přednášky Norda a Fejsika.

U vchodu jsme chvilku čekali na Velu, tak jsme měli možnost si prostudovat plakát, kterým k návštěvě lákají kolemjdoucí. Japonský nápis byl sice psán směrem odshora dolů, četl se ale očividně zleva doprava, zajímavé. Čímž myslím divné a špatné. Zatímco na internetu má muzeum doteď uvedeno prapodivné オストラバの日本での日々("ostravské dny v Japonsku"), z plakátu už na nás naštěstí koukalo opravené オストラバでの日本の日々("japonské dny v Ostravě"). Japonská slova typu "anime" jsou nicméně z neznámých důvodů psaná s velkým písmenem a anglickým přepisem. A proč "SuShi"?

Z čeho se vyrábí katana?

Vstupné do celého muzea na aktuální i stále expozice je za hubičku, pro studenty pouhých 50 Kč. Muzeum je krásné, člověk se v něm příjemně schladí, stále expozice jsou interaktivní a neuvěřitelně nápadité. V celé budově nás bylo kromě pracovníků muzea sedm, pokud se nepletu, takže jsme měli vážně "intimčo". Nejprve jsme byli zavedeni k mečům s tím, že je u nich momentálně jejich tvůrce Pavel Bolf, který zájemce dvěma sály provázel a poskytoval výklad. Poté jsme se vybatolili i do zbylých místností kochat se, valit oči na ceny svitků, které byly ke koupi, a sbírat je ze země při pohledu na štítky s popisky u exponátů. Výstava byla totiž zajímavá též z lingvistického hlediska. Anglický přepis japonských slov byl místy opravdu podivný, místy kombinovaný s českou transkripcí, u některých exponátů byl zase ryze český. Vitrínu od vitríny na nás zářila jiná transkripce, jednou jsme dokonce našli diverzitu i v rámci vitríny jedné. Překlepy bylo navíc možné najít jak ve slovech transkribovaných ("Kioto", "Nambkucho"), tak v normálních českých. Zejména nás pobavil svátek "Hima Macuri", nově tedy očividně "Svátek volného času". Jinak řečeno, co cedulka, to facepalm. Pokud jste ochotni to přehlížet, návštěvu vřele doporučuju.


Po rychloprohlídce celého muzea nám už tak kručelo v žaludku, že jsme se rozhodli ten den symbolicky utratit celé vstupné na Ostrakon a zbytek částky prostě stylově "japonsky" prožrat. Zapadli jsme proto do restaurace řetězce Sushi King, kde jsme si pořádně naplnili žaludky a zchladili se v klimatizovaném vzduchu. Nebylo to sice zrovna to nejlepší suši, co jsme kdy měli, a miso byla instantní, ale pochutnali jsme si. A protože jsme nenažrané obludy, nakonec jsme to ještě dodělali horou zmrzliny. 

 

Toliko tedy k letošnímu Ostrakonu Astrakonu, no. Držím účastníkům i organizátorům palce, aby vedra polevila a nikdo si už nemusel své jídlo prohlížet podruhé.
Reportu přímo z místa se určitě brzy dočkáte u Figurky.

 
 

Nákupní deníček Copyright © 2014 Design by Ely