středa 4. listopadu 2015

Akicon 2015

Zatímco někteří spokojeně doháněli spánkový deficit a jiní aktivně sepisovali své reporty, my s Astrakem tahali kufry, tašky a krabice do nového doupěte a nevěděli, kde nám hlava stojí. Musím proto říct, že letošní Akicon byl pro mě průlomový – nikdy jsem nezveřejňovala report tak pozdě!

Pátek

V pátek jsme do KC Zahrady, kde Akicon v pět večer oficiálně začínal, dorazili už půl druhé hodiny před zahájením a jakožto nedočkavý překladatel a zmrzlý korektor se davem protáhli sprostě dovnitř. Našli jsme si v Zázemí cedulky se jmény, vylosovali si některou z letošních opravdu povedených placek, pomocí které jsme na sebe štítek připevnili, a jali jsme se družit s ostatními. Vlastně jsme si zabráni do diskuze Akicon skvěle užívali, ještě než vpustili ostatní návštěvníky.

Protože jsem mu stále kradla mikinu, ve chvílích nuceného vrácení u Astraka docházelo k rozdvojení osobnosti.
Musím se přiznat, že se i já řadím ke všem těm hlasům, které v těchto dnech provolávají, že je letošní program nezaujal. Také mně se tento rok zdála nabídka programu o něco slabší a z přednášek jsem po jeho prostudování plánovala navštívit jen ty od „známých firem“, kde byla jistota, že i když mi téma vůbec nic neřekne, oblaží mě alespoň kvalitní projev přednášejícího.

Protože jsem v reportu na NatsuCon brblala kvůli nemožnosti sledování program festivalu na mobilu, pakliže je člověk fanouškem ohryzaných jablek, nadchla mě možnost si díky Lokimu stáhnout akiconní program i pro iOS. Aplikace šlapala krásně a byla jsem za ní moc ráda, akorát šlo o nějakou neaktualizovanou verzi (stále je na verzi 1.0.0), což jsem zjistila až poté, kdy jsem s otazníkem nad hlavou koukala na překlepy v anotacích a v moment, kdy jsem na Eldinu přednášku plánovala jít až hodinu po jejím začátku. Poté jsem už, poučena, konzultovala raději i program tištěný. Ten byl naštěstí vyvěšen na každém rohu, takže nebyl problém. Zajímavé překlepy ale člověk našel i v upoutávkách, které běžely ve Velkém sále na plátně, takže jsem to měla alespoň takové sjednocené :)

V pátek nás z programu nezaujalo vážně vůbec nic, takže jsme akorát korzovali po Zahradě nebo hráli v Deskoherně s Eldou, Shinem, Zallem (a mně neznámým dlouhovlasým mužem) Danmaku, tedy Tóhó verzi karetní hry Bang, kterou spolu zmínění připravili a Shino vytiskl. Na večeři jsme po hintzuově varování ohledně ostatních možností vyrazili na Chodov, kde jsem zjistila, že se moje chuťové pohárky neshodnou s těmi Eldinými, a až do pozdních hodin pokračovali v hraní. Kolem jedenácté jsme poté s Eldou proklouzly kolem polonahých cosplayuících otužilců a zamířily na metro. Jako vždy jsem spala u prarodičů a domů to měla přes celou Prahu, na ni zase čekal hororový pochod nočním Žižkovem, nechtěly jsme tedy zůstávat do pozdních hodin.

"Já útočím na Ely, ona se na mě nějak hnusně dívá!" - Elda

Sobota

V sobotu ráno jsem dorazila rozlámaná a promrzlá s myšlenkou, že bych se možná byla bývala lépe vyspala na akci než v bytě, kde v noci vypnulo topení a v šest ráno začal pobíhat pes. Přijela jsem po desáté s nějakou krmí pro muže a opět nezaujata nezašla na žádnou část programu. Vlastně jsem ani nevěděla, jak celá KC Zahrada letos vypadá, protože jsme celou dobu akorát seděli dole u bufetu a já se chytala za hlavu, o čem vlastně já lama budu psát ten report. A tak jsem byla, v tu dobu kvůli nedostatku odpočinku již v zombie módu, dotažena na Ratmanovu přednášku RPG a TRPG, kde jsem ale bohužel poprvé v životě veřejně usínala – přestože jsem seděla hned v první řadě, stulila jsem se sprostě na Astraka, za což se dodatečně Ratmanovi omlouvám. Co se přednášky samotné týče, téma šlo docela mimo mě, zaujal mě však Ratmanův minimalistický styl přednášení: kolikrát nám pouze ukázal slide, krátce ho okomentoval, a nechal nás si nad tím trochu popřemýšlet, předpokládaje, že už o tématu něco víme. Ke konci se více rozmluvil a začal do svého projevu ve stoupající frekvenci zapojovat jadrné výrazy, čímž se tato přednáška stala snad tím nejpřisprostlejším, co jsem kdy na conech slyšela.

Grekova Vizuální novela tajemství zbavená pro mě byla jednoznačně „jakost Grek“, tedy kvalitní a skvěle poslouchatelná přednáška. Přestože Astrak, dlouholetý konzument tohoto média, se Zallem měli poměrně dost nesouhlasných poznámek a nebyli s podanými informacemi příliš spokojeni, já jakožto člověk, který o tématu neví takřka nic a jen se chce dozvědět nějaké základy, nemám Grekovi co vytknout. Ono je to takhle vždycky, jak jde vidět například i na mém přísnějším hodnocení překladatelských přednášek na Natsuconu – jde o to, kolik o dané tématice ví člověk ve srovnání s přednášejícím a jak moc se cítí uražen případnými nesrovnalostmi, kterých si tak všimne. Podrobný rozbor toho, co bylo z jeho pohledu na přednášce špatně, si proto můžete přečíst v reportu mého drahého muže. Nejlepší částí přednášky byla nepochybně kulturní vložka ve formě kocoura Čerta, který se za Grekem nepozorovaně protáhl na pódium, posadil se za něj a majetnicky se rozhlížel po celém sále, zatímco byl Grek přesvědčen o tom, že zrovna vzbudil zvýšenou pozornost publika a o kočičí návštěvě, která kolem něj prošla hned dvakrát, neměl až do přestávky po přednášce nejmenší tušení  :) Protože se mě Grek později pokusil uplatit Milou, cítím potřebu znovu zopakovat, že se mi jeho přednáška moc líbila!

„Já bych to shrnul asi takhle: pokud se jedná o eroge s příběhem, tak tu čteš. A když máš nukige, která je porno, tak si hraješ.“ – Astrak
špinavý úplatek
Po další partičce Danmaku jsme se vydali na hintzua a jeho Stalking pro začátečníky. Z důvodů nedávných zdravotních obtíží měl chudák stále co dělat, aby to celé udýchal, ale i tak se jednalo o hodně zajímavou část programu. Vlastně to nejlepší, co jsme letos na Akiconu viděli. Do sálu jsme dorazili v domnění, že budeme pobaveni, nakonec ale přednáška nabrala diametrálně odlišný směr. Vražda, smrt, násilí aneb skutečná realita slova, které tak rádi užíváme v nadsázce. Už si u hintzua začínám zvykat na překvapivé přednášky s vtipným rozjezdem a děsivým koncem a volám: jen houšť a větší kapky! Přednášce by vůbec neublížila delší stopáž, zejména když hintzu sám tvrdil, že má materiálu nejméně na dvě hodiny.

Neděle

V neděli ráno jsem dorazila o poznání vyspalejší než předchozího dne, Dixie mi totiž v noci vůbec necapkala za dveřmi. Když jsem ráno vkročila do obýváku s pochvalnou větou na jazyku, dozvěděla jsem se, že hafík předchozí odpoledne náhle umřel. Radostnou poznámku jsem s vytřeštěnýma očima pěkně spolkla, poobjímala členy rodiny a jela se rozveselit na Akicon.

Neuvěřitelně hlučným hňupům u Dixitu se povedlo nás vyhnat z Deskoherny od Fluxxu, protože jsme nejen neslyšeli vlastního slova, ale až mě z nich uši bolely. Bylo to jako na fotbale a ne u stolních her. Vyrazili jsme tedy na Angie, která si připravila přednášku Genderová iluze. Těšili jsme se, že se tedy dozvíme něco o tom gender bendingu a crossdressingu v Japonsku, anime a manze, jak slibovala anotace, překvapivě ale tyto informace tvořily jen začátek přednášky. To nás Angie provedla například převlékáním v divadlech kabuki a nó. Poté jsme si 40 minut definovali gender a podobnou náplň sociálních studií. Bylo to sice zajímavě podané a vtipné, ale přišli jsme kvůli něčemu jinému. Když se Angie chtěla k Japonsku konečně vrátit a pořádně se na něj vrhnout, musela při pohledu na hodinky zkonstatovat, že je přednášce konec a nic z toho nebude. Osobně mě ještě mrzelo, že část informací ze začátku nešla ani dobře přečíst, protože fialové písmo na černo-fialovém pozadí není dobrý nápad, a abych se projevila jako naprostý nechutný hnidopich, musím vypíchnout ještě jeden nešvar, totiž kombinaci transkripce (wakašú x yaró). Velu, znalkyně Takarazuky, spolu s Astrakem navíc nesouhlasili s několika prezentovanými informacemi. Zkrátka tady jsme se s výběrem přednášky nějak sekli.


Zatímco návštěvníci na netu rantují kvůli zabavování a poškozování zbraní či větších doplňků a údajnému nejhoršímu ročníku a kdesi cosi, já jsem Akicon netrávila cosplayováním, neměla jsem tedy podobné zkušenosti a skvěle jsem se bavila. Sice souhlasím s tím, že mi letošní nabídka přednášek připadala poněkud chudší, jinak ale tenhle internetový shitstorm pozoruju spíše nechápavě. Mnohokrát děkuju všem těm úžasným lidem, kteří mi přes víkend dělali společnost a už se na vás moc těším zase příští rok~ :)

Co se jinam nevešlo

Organizátoři: Jako vždy úžasní! Osobně jsem naštěstí neměla problémy s ochrankou u vchodu, co ale člověk tak čte v ostatních reportech a vzkazech, málem by si samým nechápavým kroucením hlavou zablokoval krk.

Hygiena: Toalety byly i letos ve velmi dobrém stavu a svou úroveň si udržovaly po celou dobu trvání festivalu.

Možnosti krmě: KC Zahrada již tradičně hladovým nabízela možnost zakoupení stravy přímo ve vestibulu v bufetu nebo v několik kroků vzdáleném Lidlu a přilehlých hospodách.

Stánky: Akikrám, u kterého si člověk mohl směnit Akibony za lákavější odměny, sídlil dole ve vestibulu. V prvním patře se nacházely ve dvou místnostech stánky. Knihovnička s mangami byla letos šoupnuta do Deskoherny.

Technika: Technika letos zlobila. Ve Velkém sále neustále vypadával mikrofon, z jiných místností ke mně zase dolehly zkazky o nefunkčních videích a podobných nešvarech.

P.S. Vím, je to nemastné neslané. Není času.

12 komentářů:

hitomi řekl(a)...

Pěkný report! :) Trochu mě mrzí, že jsem prošvihla Ratmanovu přednášku o RPG, byla by to asi třetí, co by mě skutečně zajímala. Letos mi to též přišlo takové chudčí a i když jsem toho zase stihla mraky, z většiny mám ty pocity všelijaký.
Zajímavý je, že jsem si během čtení tvého reportu uvědomila, že jsem ani jednou nenavštívila na Aki dámské záchody (ani pánské, kdyby chtěl někdo šťourat) :-O nechápu, jak je to možné :D

Pet řekl(a)...

Na placky mě napadlo automaticky jen: "On je žena." :p
Tak příště zase šupky dupky na nějaký špatný con, ať se má čtenář čemu "zasmát" a nemastné neslané to nebude. (Ne, že bych ti přála jen špatné zážitky, ale jako lehce škodolibý tvor přiznávám, že takové to brblání se čte vždycky líp. :D )

Ely řekl(a)...

hitomi: Propána, hitomi, a pila jsi vůbec? O.o Pokud ano: JAK? KDE? Křoví? :D

Pet: Já mu to říkám pořád ;D Neboj, vůbec to nevyznívá, že mi přeješ něco špatného, naopak naprosto chápu, jak to myslíš. Když je člověk naštvaný či v kousavé náladě, kolikrát z něho v ten okamžik padají naprosté perly a dobře se to čte: sama kvůli tomu sleduju nejeden blog :D

hitomi řekl(a)...

Moc jsem toho právě nevypila :D vždycky jsem si odskočila ráno a pak až večer po návratu. Ale je fakt, že když jsem v korzetu a fakt moc tekutin nepřijímám, je to hned. Výjimečně mě ani nebolela hlava. Ale asi úplně nedoporučuji zkoušet doma, zdravý to nebude :))

Ondřej Sýkora řekl(a)...

Díky za výborné počtení. Reporty by se měly zahrnovat do oficiálního programu conů, protože tenhle byl zábavnější než kdejaká přednáška :-D

Pet řekl(a)...

Ely: Ale pokud je skutečně žena... .... .... Jaký to vlastně mezi sebou máte vztah? :D :D
Že? Sranda musí být, i kdyby na chleba nebylo. :)

Ely řekl(a)...

hitomi: Propána, chudák tělo, ale chápu to. Když jsem celý den někde venku, sama skoro nepiju, a to na sobě přitom nemám žádný korzet – to musí být úplně jiný level :3

Sykysan: Děkuju za tak milá slova, jsi zlatý! <3

Pet: Nó, mně je to tak nějak jedno, já mám za sebou dating historii obého pohlaví, já nediskriminuju :D

Etsurin Shiranami řekl(a)...

Nechtěla jsem číst žádné reporty z Akiconu, aby mi to nebylo líto, ale evidentně jsem zas o tolik nepřišla. Ale pořád mi vadí, že jsem zmeškala Gregovu přednášku, snad bude alespoň záznam.

(PS: Negativní reporty mě taky baví mnohem víc. :D)

Ely řekl(a)...

Etsurin: Tož já snad kvůli těm čtivým reportům teda začnu chodit na Advik, nebo já nevím :D

Pet řekl(a)...

Ely: Jo takhle. Mno, tady máš aspoň dva v jednom. Výhodný kup. :D

Japonskoo.cz řekl(a)...

Díky za pěknou reportáž, budu se těšit na další :-)

Ely řekl(a)...

Japonskoo.cz: Jsem ráda, že se líbí, díky :)

Okomentovat

Děkuju za vaše komentáře, poznámky, (Wolfiiho) trollení, kritiku, pochvaly nebo zkrátka jakýkoliv shluk písmen.

 
 

Nákupní deníček Copyright © 2014 Design by Ely