středa 31. července 2013

Čas poslat kravinky do světa = vyhlášení giveawaye

Tak jo, je to tu. Včera giveaway skončil, dnes přicházím s vyhodnocením ^^
Všechny pokušitelky štěstí (ano, samé slečny) mi napsaly tak krásné vzkazy, že jsem se při čtení většiny přistihla, že mám jednu ruku poskládanou do pěsti, druhou dlaní pěst svírám, to celé mám přiloženo na hrudi a vděčně se usmívám. Takže vězte, že jste mě opravdu neskutečně potěšily, dámy. Jsem vám hrozně vděčná i za konstruktivní kritiku, které se mi dostalo, a rozhodně se podle ní budu snažit zařídit. A až se mi zase někdy na počítadle návštěvnosti ukáže nějaké krásné číslo, určitě uspořádám další giveaway – větší, jak doufám~ Tenhle blog mi totiž přináší radost a tu by měl člověk zase nějak vracet, posílat do oběhu.

Zúčastnilo se vás celkem šestnáct, a přestože jsem vítězství přála všem a být bohatá, hned nakoupím patnáct dalších dárků a rozešlu je, bohužel jsem mohla vylosovat jen jednoho výherce těchto blbůstek. Randomizér vybral číslo šest, takže se vylosovanou stala Nicca! :) Snad se ti bude balíček líbit a potěší~
Všem děkuju za účast! ^^

pátek 26. července 2013

Oops! I did it again.

Po celodenním sezení nad Wordem, snažíc se vyhledat jakoukoliv zmínku o nejroztodivnějších kapitolách japonské historie (nejčastěji takových, které za důležité, a tedy hodné zaznamenání do tištěné formy, nepovažovali ani autoři šestisvazkových Dějin Japonska), začínám mít tak nějak averzi k čemukoliv písemnému. Při takovém celodenním sezení nad textovým editorem taky jaksi chvílemi člověk dělá cokoliv, jen aby nemusel alespoň na moment sepisovat. eBay je jedna z odpočinkových alternativ. A tentokrát se opravdu zadařilo~


Já jsem věděla, proč při zvuku zvonku skáču z vany a běžím si dolů k pošťačce pro balíček. Už ve výtahu se ozýval můj ďábelský smích, když jsem zkoumala natištěná čísla a v hlavě prováděla první kalkulace. Výsledky vyšly následující:
Původní cena obsahu: 3760¥
Poštovné, které prodejce zaplatil: 1290¥
Celková suma vydaná prodejcem: 5050¥
Celková suma, kterou jsem zaplatila já: Ehm... méně než chudák prodejce jen za to poštovné. Opět. Jsem zlá.
Přibližně jednou za rok se to tak stane, že někdo rozprodává sbírku. A mně potom, všimnu-li si toho, před očima probíhají desítky aukcí s neznámými tituly a jen se snažím vybrat něco, co vypadá čitelně. Letošní prodejce byl pravděpodobně úchyl.
Snažila jsem se vylosovat co nejmírumilovněji vypadající mangy s jedním úletem s názvem Lolita Complex Phoenix, protože tam mě ukázka, fotka náhodné strany, tak rozesmála, že jsem to prostě musela vidět na vlastní oči, co všechno jsou lidé schopni číst. Doufám, že mě žádná lolita, dennodenně vysvětlující, že název módy nemá s postelovými hrátkami nic společného, teď na místě nerozcupluje. Ale když ono to vypadalo tak vtipně
Celkově jsou mangy snad úplně nové, jako netknuté.

V balíku tři balíčky~
...a v balíčcích úchylárny :D

Přesně podle očekávání, Lolita Complex Phoenix je... jak bych to... prostě zvrácenost jak prase, to nejde říct nijak slušně a přece nebudu lhát. Když ke mě přišly na návštěvu kamarádky, vytasila jsem se s ďábelským úsměvem s touhle mangou a bavily jsme se tím, že jsme každá listovala jedním volume a snažily jsme se najít ten nejšílenější obrázek. Jelikož jsme v tu chvíli měly otevřené dveře od pokoje, jediné, co doléhalo k máti, byly věty typu "Hele, kam mu to strká!" a "A tady, dívej, co s tím dělá!" nebo "To nic není, koukej, tedy mu na tom udělal uzel!"

少女を犯罪から守るヒーローを描こうとして。。。失敗しました。。。

Mám za sebou prvních pár stran a to je vskutku zapříčiněno jen a pouze mojí morbidní zvědavostí. Samozvaný hrdina, proti němuž působí Pedobear jako medvídek na mazlení, se z vlastního popudu rozhodne chránit jistou holčičku, aby se nestala obětí perverzních spoluobčanů. Samozřejmě se v naprosté většině případů něco zvrhne a svalovec skončí bez oblečení, což vůbec není tak náročné, když má na sobě po celou dobu jen trenky. Holčička si pravděpodobně ponese následky v podobě nočních můr plných mužských genitálií až nadosmrti. Myslím, že tohle dostatečně vystihuje děj všech tří volume. Ano. Tří.
Navštěvuje-li to tu nějaký zvrhlík a chtěl by je (kompletní) odkoupit, vůbec se nebudu bránit (Astraku? :D).


Druhá zakoupená série, tentokrát dvojdílná, nese název Otome wa Boku ni Koishiteru a i tady to nebyla z mojí strany tak úplně trefa. V posledních minutách dražby opravdu nebyl čas luštit název a následně vyhledávat obsah. Pokud by byl, nevím, zda bych mangy nepřenechala někomu jinému. Jedná se o klasickou zápletku typu "kluk převlečený za dívku" a z toho plynoucí tradiční harémovou zápletku. Sem tam nějaký ten pohled na kalhotky, neúmyslné ohmatávání poprsí...
No, nevím, zda to dočtu. Kdyby měl někdo zájem, též bych se vůbec nebránila.


To objektivně nejlepší na závěr, dvoudílné Tsukishin Shoukuin Quinmaster. Taková oddechovka s přiblblou hlavní postavou, která sní o tom, že se stane hrdinkou bojující proti nejrůznějším příšerám a monstrům a hle, ono se jí to jaksi splní. Co je pro mě ale nejdůležitější - konečně žádné kalhotky! :D Zaujala mě kresba, která se mi nezdá zrovna mainstreamová a evokuje ve mě starší tituly, přestože je Quinmaster z roku 2002, takže žádná vykopávka.

Stále přemýšlím, co dělat s prvními dvěma sériemi. Já to ve sbírce nechci, už takhle mi knihovna přetéká, a na školní bazar to nosit nehodlám, vyskytují se tam i profesoři. Nechci jim kazit názor na mou osobu.

Možná bych měla říct, že jsem si z toho odnesla nějaké ponaučení, například "Už nikdy nebudu nakupovat v časové tísni a neinformovaná", ale to bych přece nebyla já. A za tu srandu s Lolita Complex Phoenix to stálo :D

úterý 23. července 2013

"Umělecký" koutek

Myslím, že fakt, že jsem se poprvé od prváku na střední dotkla pastelek, je hoden zaznamenání. Jen by bylo fajn, kdyby nebyly starší a tupější než já. A kdyby se mi nelámaly v ruce. A kdybych až ke konci "tvorby" nezjistila, že ano, skutečně máme doma i jiný fix, než tu tlustou krávu na popisování CDček a tedy ne, skutečně jsem na tom nemusela potit krev, kdybych to zjistila dřív. A taky by mě vůbec hrozně zajímalo, co mě přimělo strávit několik hodin nad kouskem papíru tvorbou toho nejjapanofilnějšího, co mě zrovna napadlo. Což byl skutečně originální záměr pramenící z dlouhodobého popichování ze strany babičky.


Ale když už jsme u té kresby a malby - je fajn, když lidé znají vaše zájmy. Podívejte, co mi potom chodí za krásné obálky~

Děkuju, Lucy <3

pátek 19. července 2013

Sladké mámení (Etude House a TonyMoly review)

Zrovna když si člověk říká, že už má různých mazacích serepetiček dostatečnou zásobu až do konce života a stejně si na veškerou kosmetickou péči vystačí s trojicí kokosový olej - tea tree olej - panthenolový krém, objeví se na blogu Roztomilosti recenze na Sweet Recipe Baby Choux Base od Etude House. Po krátkém vnitřním boji oficiálně prohlašuji Dagmar za strůjce všeho zla a svádím na ni svůj případný budoucí finanční deficit. Protože když už člověk bere jednu věc, proč si do balíčku rovnou nepřihodit další, že. Ve finále jsem tedy objednala Sweet Recipe Baby Choux Base v odstínu #2 Berry Choux a My Lash Serum od Etude House a řasenku Cats Wink 3Go Mascara od TonyMoly, typ #1 neboli "pro objem".

Balíček obsahoval, kromě tří zmíněných produktů, i deset vzorečků! Testery jsou na CC krém, jablíčkový medový krém a bělící sérum od TonyMoly + tři druhy BB krémů od ElishaCoy. Tož, to budu asi zkoušet hodně dlouho.



Sweet Recipe Baby Choux Base
je jeden z produktů jarní kolekce, pro kterou Etude House zvolil koncept sladkostí, aby byla co nejroztomilejší v tom smyslu, že má člověk sto chutí daný kosmetický produkt sníst. Dortíčky, čokoládky, zmrzlinky... Pravděpodobně pro případ, že by jejich výrobky nebyly už tak dost roztomilé.

Zřejmě druhým mým kosmetickým životním omylem byla domněnka, že jestli něco opravdu nepotřebuju používat, je to podkladová báze. Jakmile jsem se ale ponořila do hlubin internetu s cílem zjistit, co že je vlastně na Baby Choux Base tak skvělé, byla jsem už po několika minutách vyvedena z omylu. Asi na žádný produkt jsem nikdy neviděla tak pozitivní recenze, což byl pravděpodobně hlavní faktor vedoucí postupně až k mému nákupu. A teď už můžu dát všem těm pozitivním reviews za pravdu!

Balení je přesně dle očekávání – kouzelné. Uvnitř je kromě samotné skleněné dózičky s krémem i špachtlička (familiérně piplátko), kterou se dá báze nanést na obličej a člověk tak nemusí nehygienicky patlat prsty dovnitř. Když jsem přičichla k samotnému krému, cítila jsem typickou neutrální vůni kosmetiky. Když jsem ale Baby Choux Base nanesla na obličej, vůně se změnila na jemný slaďoučký ovocný odér a já bych si nejraději snědla jak vlastní pleť, tak prsty (Jelikož píšu své první dojmy čerstvě po otestování, stále si co chvíli inhaluju ukazováček). A pokožka po nanesení báze? Absolutně hedvábná, to za prvé. Za druhé, jelikož jsem si vybrala odstín Berry, který slibuje světlejší pleť, i můj obličej, jehož normální zbarvení se pohybuje někde mezi zářivou bělobou a arktickým ledovcem za přímého poledne, je ještě minimálně o odstín světlejší a zářivější. Což je přesně vzhled, o který se snažím - utopenec. Akorát to člověk nesmí příliš přehnat, jinak opravdu splývá se stěnou.


Na obličeji se Baby Choux Base jeví přirozeně matně, pudrově. Jelikož i při použití kapičky pěkně kryje, lze ji využít i jako make-up, zejména natře-li člověk nejkritičtější místa dvěma vrstvami.
Za zmínku by pravděpodobně stály i vlastnosti a složení. S SPF25 a PA++ nabízí Baby Choux Base poměrně slušnou ochranu pleti. V kombinaci s kvalitním BB krémem (například mým milovaným MISSHA M a jeho SPF42 PA+++) pak mám vyloženě pocit, že sluneční paprsky odrážím zpět ke slunci. Prostě dokonalost ve všech ohledech. Kromě neuvěřitelného množství chemie, kterým oplývají kosmetické produkty dnešní plastové doby, obsahuje i výtažky z rostlin a oleje ze semínek.


My Lash Serum je další produkt od Etude House, který jsem se rozhodla vyzkoušet – vlastně dohromady s mamkou. Jelikož mám čas od času zdravotně příšerný vlasopad a řasopad, říkala jsem si, že by bylo fajn s nějakou kosmetickou pomocí alespoň částečně tyhle krásy života zvládat a udržet si řasy na očích. Máti zase toužila vyspravit své poškozené řasy. Oba tyto problémy totiž My Lash Serum slibuje zvládnout. Díky obsahu panthenolu jsme si říkaly, že to zní slibně, sérum objednaly a dobře jsme udělaly.
My Lash Serum má spíše vodovou konzistenci, nanáší se tedy dobře. V balení je ho devět gramů. Po několikadenním používání bohužel asi žádný zázračný efekt nemůžu ještě pozorovat, žádný hrozný spad se ale nekoná, právě naopak, takže bych řekla, že funguje~


A znáte to, když už je člověk uprostřed nákupů a pořád se ani nepřiblížil cenové celní hranici, stále se ještě rozhlíží, co by do toho virtuálního nákupního košíku přihodil. Oko mi padlo na řasenku Cats Wink 3Go Mascara od TonyMoly. Ono je to totiž kočičí, tudíž sladké, tudíž jsem cílová skupina.
TonyMoly je celkově značka s hrozně roztomilým konceptem. Jen si trochu pogooglete a pokochejte se, nabízejí širokou nabídku produktů v baleních s různým stupněm rozkošnosti. Krémy tvaru ovoce, roztomilé postavičky, motivy zvířátek.
Byla jsem trochu zaražená množstvím řasenky, obsahuje totiž jen šest gramů, přestože "můj" prodejce tvrdil, že je v balení 9,5 gramů. O to ale konec konců nejde, řasenka stejně vždy člověku vyschne, než aby došla, že. Má úplně obyčejný kartáček a celkově bych řekla, že je to taková obyčejná řasenka, co nenadchne ani neurazí. Snadno se odličuje, ale na druhou stranu – divně se při tom drolí. Skutečně mi nijak neučarovala. Osobně se asi vykašlu na cute balení a budu nadále používat obyčejnou řasenku od Miss Sporty, která vytvoří za menší peníze na oku skutečné zázraky.
Update: Řasenky se ujala máti a došla k poznatku, že přestože se skvěle odličuje, ani během horkého dne se po celodenním nošení narozmazává pod očima. Takže přeci jen jedno významné plus!

Mimochodem, když už jsem u té kosmetiky, určitě víte, že byla nedávno v Brně otevřena pobočka korejské kosmetické firmy Missha. Já mám Brno poněkud z ruky a ani tak bych služby obchodu nevyužila, jelikož mi vyjde levněji i pohodlněji nechat si BB krém poslat pěkně domů, zajímalo by mě ale, zda jste tam už někdo byl a jaké jsou vaše dojmy? :)

pondělí 8. července 2013

Read Real Japanese (Amazon review)

Když jsme ve škole v Četbě textů četli povídku z knihy Read Real Japanese a zmíněná tiskovna po třídě kolovala, zamilovala jsem si nejen titulní obrázek na*rané holčičky, ale i obsah mě ohromil. Japonské povídky, vedle nich vysvětlená gramatika, na konci i slovíčka... vypadalo to prostě skvěle. Nutno zmínit, že jsem ještě týž večer měla knihu pěkně staženou, složka na mě z plochy koukala a lákala k otevření, ale nastal jakýsi památný okamžik, který se v mém životě jistě nebude příliš často opakovat, a já se rozhodla investovat do papírové formy. Znáte to, pěkně si knihu očichat, ohmatat... ^^

Měla jsem dvě možnosti - objednat z eBaye, což bylo malinko levnější, nebo objednat z Amazonu. Jelikož jsem ale druhou zmíněnou službu ještě nikdy nevyzkoušela (kvůli děsivým cenám poštovného) a přitom mě to velmi lákalo, 12. května jsem odeslala objednávku do největšího internetového obchodu na světě.
Hned následujícího dne se u knihy nápis "dostupné" změnil v "nedostupné" s tím, že bude na skladě v rámci několika dní či týdnů. A nabídka zmizela i z eBay. Podivné, že? A takhle to zůstalo déle než měsíc! To rozhodně nejsou ty skvělé služby, které jsem očekávala - zjistit, že něco na skladě jaksi nemáme až poté, co si to někdo objedná.

Samotná zásilka dorazila 24.června. Jako častý zákazník Book Depository jsem zvyklá, že jsou knihy baleny v tvrdém kartonu, aby se cestou nepoškodily. Amazon ale očividně šetří a přestože si člověk zaplatí poštovné (a balné?), dorazí mu kniha v bublinkové obálce. Díky čemuž má ta moje poněkud pošramocenou jednu hranu.
Ne, že bych byla přímo nespokojená, ale jsem poněkud... rozladěná. A to ještě nezmiňuju, že mi od chvíle objednávky Amazon vytrvale bombarduje email spamem, kdy mi nabízí stále ty stejné knihy. Prima.
Nedávno avizované rozšíření internetového obchodu Amazon i na český trh mě tedy rozhodně nechává chladnou, já už ho využívat nehodlám.

Samotná kniha je ovšem dokonalost.


Obsahuje šest povídek seřazených od nejjednoduššího čtiva až po to nejobtížnější. Autory jsou Kawakami Hiromi, Otsuichi, Ishii Shinji, Yoshimoto Banana, Kitamura Kaoru a Tawada Yōko. Všechny povídky jsou příkladem současné prózy, aby čtenář porozuměl modernímu stylu psaní, a nejsou nikterak zjednodušeny. Japonský text je vždy vpravo na stránce, v levé polovině je překlad jednotlivých vět. Má-li člověk zájem vzdělávat se důsledněji, na konci knihy je slovníček se všemi použitými slovy a podrobně rozebraná gramatika, se kterou se čtenář v textu setká. Gramatická část mě osobně zaujala asi nejvíce, protože jsou v ní pěkně objasněné přesně ty jevy, které nám v hodinách ve škole neumí nikdo uspokojivě vysvětlit.

Ke knize patří i CD, na kterém jsou nahrány jednotlivé povídky, aby se člověk mohl seznámit i se správnou intonací a reálnou rychlostí čtené japonštiny. S Read Real Japanese jsem zkrátka navýsost spokojená~
S recenzí jsem trochu čekala, abych si prošla alespoň část knihy, než se vyslovím. Prozatím jsem se úspěšně poprala se třemi povídkami a v polovině knihy tak můžu říct, že je přesně pro mou úroveň.

Na závěr prostě nemohu necitovat.
"...this book is only meant to tide you over until you reach the stage where you can saunter casually into a Japanese bookstore, scan the table of new releases, and pick out a book that looks like just the thing you're in the mood for. And, of course, until you have a versatile enough vocabulary and a subtle enough sense of recent trends in Japanese book design that you actually do end up with what you want, rather than something that looks eerily similar to what you want but turns up to be a recently retranslated philosophical novel about vomit or some such thing."

čtvrtek 4. července 2013

Mitchiri neko (みっちりねこ)

Zcela reálně se obávám, že u čtení tohoto článku hrozí, že se samou roztomilostí roztečete. Minimálně budete nejspíše hlasitě kvíkat či vyluzovat jiné podivné zvuky, pravděpodobné jsou ale i výraznější projevy. U mě se například jednalo o zdeformování tváře do výrazu, který ze všeho nejvíce připomíná smajlíka, jemuž můj otec familiérně říká "děleno třema" (pro ty z vás, kteří stejně jako já nebyli obdařeni až takovou dávkou fantazie jako můj drahý rodič -> :3)
Začněme krátkým videem, které vás uvede přesně do té potřebné nálady a představí vám, pokud jste se s nimi nesetkali už dřív, koťata Mitchiri neko (みっちりねこ). V českém přepisu samozřejmě Miččiri, ale tak byste je nikde na internetu neobjevili.


Mitchiri neko jsou zkrátka... koťata, která jsou ráda namačkána na jednom místě. Čím víc, tím líp.
Hlavními produkty s tématikou těchto barevných kočkoidních stvořeníček jsou momentálně pro společnost DC-Archives komiksová kniha a hra Mitchiri Neko Mix. Skvělou zprávou budiž, že hra je jednak zdarma, za druhé je už ke stáhnutí na Android i iOS. Na své si tak přijdou jak jablíčkáři, tak méně elitářští uživatelé mobilních telefonů.


Hra je to (zcela překvapivě) extrémně roztomilá, leč mírně podivná. Jejím jediným cílem je totiž křížení těchto potvůrek a objevování nových a vzácných druhů. A jak to člověk udělá? Vezme dva druhy koťat, hodí je do velké sklenice... a čeká, co mu vznikne. Kočky se ve sklenici mohou také rozmnožit, upustí-li do ní člověk jen jednoho mazlíčka a chvíli počká.
Plynutí času ve hře není závislé na tom, zda máte aplikaci po celou dobu otevřenou nebo ne, což je velmi příjemné. Vezmu kočku, žbluňk s ní do vody, při příští kontrole SMS se zároveň podívám, jak se mi to tam pěkně namnožilo. Taková příjemná oddychovka s absolutně nulovou hodnotou pro reálný život. Hra je celá v japonštině, ale nemyslím, že by byl velký problém ji pochopit.


Na oficiálních stránkách Mitchiri neko (nebo přímo na Famitsu) si můžete také přečíst mnoho až nelidsky roztomilých krátkých stripů se spoustou barevných čičin v hlavní roli. Jelikož už jsou k dostání například i kryty na mobil s těmito koťaty a video se po internetu šíří rychlostí moru, nabízí se otázka, zda se Mitchiri neko v blízké době nezařadí po bok ostatních oblíbených japonských kreslených postaviček. U mě osobně by měla například plyšata velký úspěch~
 
 

Nákupní deníček Copyright © 2014 Design by Ely