pátek 28. června 2013

Giveaway

Tak je to tu, dlouho jsem to zmiňovala, a dnes konečně přišel den G. To je ale hloupost, na kterou vůbec nebyl důvod si nikterak těšit, viďte?

Chtěla jsem dát dohromady cenu, která nějakým způsobem reprezentovala můj blog. Proto jsem udělala takovou směs věcí, které mám ráda a o kterých jsem v minulosti psala. Samozřejmě jsou hlavním tématem asijské věci, jak jinak~ ^^
Něco málo korejských sladkostí od Lotte, nějaký ten japonský čajík a furikake, kapesní kokeši na klíče či mobil... a k tomu samému účelu určený plyšový králíček jako připomínka, že jsem blázen do těchto ušatých stvoření. Za zástupce kosmetiky jsem zvolila umělé řasy, v Asii tolik využívané. Jako reprezentant roztomilosti – pouzdro s Rilakkumou. Toliko k těm drobotinám, které si dovolím nazývat cenami.


Přesto, vždy se mi poněkud příčily giveawayie typu "Chceš mít šanci 1:1000, že něco dostaneš? Přihlaš se jako můj čtenář, klikni sem, sdílej tady a tam a nejlépe si tím článkem vytapetuj pokoj" Já nevím. Chci prostě udělat něco pro svoje čtenáře, protože mi přinášejí radost, a ne pořádat nábor náhodných kolemjdoucích, z nichž se 90% stejně po ukončení giveawaye z Pravidelných čtenářů odhlásí.
Samozřejmě, pokud sem občas na něco chodíte kuknout a rádi se vracíte, tak jste blázni a nechápu vás, ale neskutečně mě to těší a bez mučení přiznávám, že mě každý nový pravidelný čtenář hrozně moc potěší. Ale stávat se čtenářem má přece člověk dobrovolně, a ne z donucení, že?

Co je tedy podmínkou účasti na téhle blbůstce?
1) Napište mi prosím svůj názor na Nákupní deníček! Co se vám líbí, co vás naopak netěší, co byste si rádi přečetli a zajímá vás? Jakoukoliv kritiku, ať už pozitivní či negativní, velmi ocením.
2) Nezapomeňte taky prosím do komentáře uvést svůj email, ať se vám můžu v případě výhry ozvat :)
A moc prosím výherce, aby mi potom dal alespoň nějak v krátkosti vědět, že mu cena dorazila, protože opravdu nemám ráda, když mi na stole leží podací lístek (pro případ reklamace) a já čekám jako jistý přežvýkavec, až se mi daná osoba ozve a dá mi vědět, že vše v pořádku dorazilo. Jen abych lístek po měsíci nakonec zmačkala a vyhodila s tím, že kdyby byl nějaký problém, to se lidé přece ozvat umí, že.

Giveaway bude ukončen (Prosím, vysvětlete mi někdo, proč to všichni dávají do ženského rodu? Pokud nedostanu pádný argument, budu nadále používat mužský, protože se mi tam prostě hodí víc a můj názor sdílí i slovníky.) 30.7., to je takové pěkné datum~
Update: Giveaway uzavřen! ^^


Jelikož měl původně giveaway oslavovat 30 000 návštěv, přikládám ještě ta nejlepší klíčová slova, podle kterých Nákupní deníček lidé vyhledávali v poslední době. Nad některými mi opět zůstává rozum stát. Jak se sem například mohl někdo dostat poté, co do vyhledávače naťukal  "Hle, ono neuškodí", "zdeformované tváře", "kreslené uši", "podvyživené děti" a podobné? Lidé u mě také tradičně hledali odpovědi na nejrůznější životně důležité dotazy, například "Kolik lidí na světě má rádo Toma Hiddlestona?" nebo "Jak koupit v Pet Society jednorožce?". O některá klíčová slova jsem si svými články přímo říkala, to je případ třeba "lízatko ve tvaru penisu".
Ale víte co, mým favoritem nakonec stejně asi bude "filologie nikdy". Je to takové... výstižné.

úterý 25. června 2013

Roztomilé psaní

Pohled se mi dnes stočil dolů pod ruce a mě napadlo – ukazovala jsem vůbec někdy mému laskavému čtenářstvu svou klávesnici?
Pokud už máte na té své ohoblovaná písmenka, znáte klávesy už zpaměti a případná změna obrázku by proud vašich slov nenarušila, říkala jsem si, že vám doporučím takovéto neobvyklé zkrášlení. Samolepky jsem pořídila před několika lety, přesto ale stále perfektně drží, jako přibité. Na eBay je v dnešní době ohromný výběr a i když už nejsou nejlevnější, nad některými (Rilakkuma~) jsem si řádně zaslintala a dokonce zvažovala, zda by nebylo pěkné provést tuhle vandalizaci i na notebooku.

Jediným problémem je, že nikdy nenajdete sadu, která by přesně seděla na vaši klávesnici. Ale za tu zábavu při pozorování zmatené návštěvy, která se u vás marně snaží vyťukat něco s diakritikou, to nejspíš stojí O:)

Jsem si plně vědoma faktu, že je klávesnice nejen nově ozdobená, ale též nechutně zaprášená. Můžeme všichni taktně předstírat, že to nevidíme?

pátek 21. června 2013

Galaktické nákupy (víkend v Praze)

Jako výpomoc při křtu otcovy knihy (a jak jsem se dozvěděla až na místě, rovněž jako chůva pro svou neposlušnou hyperaktivní pětiletou sestru...) jsem se dostala na prodloužený víkend do Prahy. A protože zrovna na neděli připadly moje narozeniny, dostala jsem kromě čokolád (které nemůžu jíst a jen čekám, až si to rodina někdy uvědomí) i nějaký ten finanční bonus, tož jsem si jako již tradičně trochu zanakupovala.

Přiznám se, že do "známých" míst typu JapaShop už delší dobu nechodím. Od té doby, co před několika lety nastalo zdražení veškerého sortimentu o nějakých těch 100% už mě to zkrátka neláká. Že se tak ale ve chvíli, kdy se do popředí dostane korejská kultura, stane i s potravinami korejskými, to mě docela hodně zarazilo. No fajn, tak já to kupovat nebudu. Stejně to nemůžu jíst, že. Ale i přesto jsem si udělala výlet přes celé město, abych nakoupila alespoň nějaký mls do plánovaného giveawaye. A jaké překvapení na mě čekalo kromě opětovně zvýšených cen!

Korejské krabičky korejských sladkostí už asi neletí. Né, už to asi vše bude psané anglicky, protože je o sladkosti mezinárodní zájem. Dobrá, ale proč je složení a ostatní informace uvedeno něčím, co mi ze všeho nejvíc připomíná arabštinu? Nekomentuju. Potenciálnímu výherci prostě musí stačit, že JE to korejské, jak se může přesvědčit i u mě na blogu v dřívějších článcích typu "prázdninová oslava žravosti". A já? Já se zkrátka rozhodla, že v Česku už nenakupuju.


Jediná nečokoládová věc, kterou jsem byla obdarována, je takový pěkný popsaný kalíšek. Pro který mě opravdu nenapadá žádné normální využití, takže si nejprve hrál na skříňce na těžítko, než jsem ho začala využívat jako nádobku na odkládání použitých sirek, líná přejít dva metry od svíčky ke koši. Jsem barbar.
Taky jsem si koupila poslední u nás vydanou knihu týkající se japonského jazyka, kterou jsem doposud nevlastnila – Příručku japonských sloves. Je to opravdu šikovná a praktická záležitost s více než 900 slovesy, u kterých je názorně ukázáno, jak se používají. Tak snad ji na rozdíl od zbytku nejrůznějších mnou vlastněných příruček opravdu využiju ^^' A i kdyby ne, ta koupě byla prostě tak trochu otázka cti. Kdysi jsem na ní koukala, ale poté už měli jen jeden dva kousky, vždy poškozené obaly... tak jsem prostě využila doplnění sortimentu a jednu ukořistila~
Mimochodem, foceno na galaktickém pozadí, nových kalhotách. Holt jsem si musela udělat radost i v tomto ^^


A pro všechny, kdo by měli v příštích dnech cestu kolem kterékoliv z mnoha prodejen zdravé výživy CountryLife: vězte, že tématem časopisu Dobroty, který tahle firma vydává a v jejich obchodě je zdarma k dostání, je pro tento čtvrtrok japonská kuchyně! Proto určitě neváhejte a pro jeden výtisk si dojděte, zajímá-li vás japonské jídlo ♪


pátek 14. června 2013

Piñata made in China (Betsey Johnson)

Dnes trošičku jinak. Ve schránce mi už delší dobu nepřistálo nic z Japonska nebo Koreje, tak se dnes zkrátka "pochlubím" roztomilostí, která má s Asií společné jen místo výroby. Jedná se totiž o padělek světoznámé značky Betsey Johnson, známé zejména svými OTP šperky a faktem, že zatvrzele ignoruje veškeré stříbromilovníky a své výrobky ladí vždy pouze do zlaté barvy. Kromě toho, že jsou zlaté, jsou ale taky extrémně roztomilé, takže už v minulosti zaujaly i mě.

První zkušenosti nebyly nejlepší, kočičí náušnice připomínaly spíše Kafkova Řehoře Samsu po přeměně, barvy byly slité... ošklivé to bylo. Nedávno jsem si ale znovu zariskovala, protože se mi podařilo několik šperků ukořistit extrémně levně, vesměs pod dolar. Mimo jiné i tuhle piñatu. Byla jsem skvělým zpracováním tak překvapená, že jsem po doručení krabičky nějakou tu chvíli na zvířátko zírala. A piñata zírala na mě.
Na fotce leží na nadýchané krémové a růžové tylovitosti, taktéž zrovna v ten den dorazivším nákupu. Nikdo se mě prosím neptejte, co budu v létě se všemi těmi nadýchanými sukněmi dělat. Vždycky se můžu vymlouvat, že kdyby mi například shořela postel, mám jinou měkkou hromádku, na které si můžu ustlat. Nebo tak něco.


Mimochodem, ještě něco z jiného soudku. Tak nějak se to stalo, že, jestli mě do té doby nezabije blesk/meteorit/školní stres, zase budu přednášet o našem milovaném Gacktovi, tentokrát na NatsuConu. Náš všemi milovaný před několika dny vypustil do světa nové PV, Claymore, a já doteď přemítám, zda jsem jediná, kdo se u sledování hystericky řehtal při pohledu na všechny ty trpitelské výrazy a vyvalené oči, kterými nás oblažil.
Uvažuju, že bych mohla udělat nějaký sestřih, bude-li čas, a pustit to na závěr přednášky. Když už si z něj budu dělat legraci přibližně hodinu, finálních několik minut mi už přece karmu nemůže nijak výrazně pocuchat.

Na takové věci jako je tvorba přednášky se teď navíc můžu plně soustředit, protože jsem v úterý dodělala poslední zkoušku. I tak se ale školy nezbavím ani přes prázdniny, protože jakožto pomocná vědecká síla katedry, náplň práce "tvorba hesel", pořád něco načítám o dějinách. Shodou okolností přesně věci, kterými jsem si v době písemky z historie nebyla vůbec jistá, checht. Ale musím se přiznat, že mě to opravdu baví~

P.S. Nikdy nepiště cokoliv neuctivého o Gacktovi. Nikdy. Případně s plným vědomím blížícího se božího trestu. Ještě před zveřejněním článku jsem si: udělala pečenou cizrnu -> spálila si ruku -> odhodila cizrnu -> uklouzla na tom -> narazila si koleno. Výsledek: Obrovská podlitina. Ponaučení: Viz výše.

pátek 7. června 2013

Manhwa v Levných knihách

Asi není dobrý nápad začínat "nákupní den" v Levných knihách, jak jsme se s Iškou přesvědčily. Obě jsme totiž hned takto v počátku ukořistily dva kousky čtiva a po celý zbytek dne jsme je musely pěkně tahat s sebou. Musím říct, že když se k tomu po chvíli přidal ještě obrovský porcelánový zajíc a podobné "must buy" věci, byla jsem ověšená taškami jako vánoční stromeček. Ale porcelánový zájíc. Chápejte.

Že je v Levných knihách manhwa Kill Me Kiss Me k dostání za 9 Kč/výtisk, to vím už delší dobu. Byla jsem ale poměrně překvapená, když jsem do ruky vzala o poznání tlustější titul Gossip Girl, který do prodejen Levných knih dorazil teprve nedávno.
První věc, která mě zarazila, je cena. Ze 199 Kč za výtisk na 39 Kč? Když je v knihkupectvích dosud k dostání jen a pouze za tu původní cenu? Paráda! Druhá zarážející věc byla až podivná zmatenost vydavatele, BB/art. Přestože je vzadu v anotaci napsáno, že se jedná o mangu (tedy japonský komiks čtoucí se zprava doleva), zcela očividně se jedná o manhwu (korejská podoba téhož, čte se ale "klasicky" zleva doprava a má charakteristický styl kresby, poněkud odlišný od mangy). K tomuto zjištění člověk opravdu nepotřebuje být génius a pokud mu už zmíněné indicie nejsou dostačující, stačí se zkrátka podívat na jméno kreslířky (Hye-Kyung Baek). Tož to je tak trochu fail, který ovšem nevznikl na české straně, táhne se to minimálně od anglického vydání.

Svůj názor na mangu v českém překladu jsem tu nepochybně už v minulosti ventilovala. Pro osvěžení paměti můžu snad jen naznačit, že kdykoli cpu do své knihovny další tituly a skříňka bohužel dokazuje, že není nafukovací, mám silné nutkání udělat si z mých českých mang, koupených v temných dobách mého hlubšího otakismu, nějaký ten menší táboráček a uvolnit tak v knihovně místo na kvalitnější tituly. Zkoušela jsem je dokonce kdysi nabízet na Aukru za čásku vskutku směšnou, ale lidé jsou patrně inteligentnější než já tehdy – nikdo o ně nemá zájem.
I přesto si mé škudlivé JÁ spočítalo, kolik takovým nákupem ušetřím (-78Kč. Protože dobrovolně bych si je za plnou cenu nikdy nepořídila) a dva výtisky Gossip Girl jsem si tedy zakoupila.

Zpočátku jsem měla problémy, když jsem se, dokazujíc, že je zvyk železná košile, pokoušela číst první výtisk zprava. Poté jsem se škaredila na každou divnější českou větu a z některých výrazů typu šáňo (=šampaňské) mi přímo naskakovaly osypky a cukalo oko. Ale po chvíli jsem si zvykla a vychutnávala si nádhernou kresbu a geniální gagy. Ačkoliv jsem to nečekala, já totiž místy skutečně řvala smíchy (Iška, pokoušejíc se vedle mě mezitím číst Piercing od Murakamiho, může potvrdit). Takže zpracování super.

Jediné, co mi kazilo požitek ze čtení, je bohužel opět český překlad, a teď nemyslím podivné výrazy, překlepy ani nic podivného. Někdy mi skutečně přijde, jako by nikdo nedělal beta-read, korekce, nebo pojmenujte si to, jak chcete. Nedokážu si totiž jinak vysvětlit, jak by někomu mohlo uniknout, že je na několika místech v rozhovoru mužské a ženské postavy přehozený rod u promluvy jednoho z nich, takže na to člověk zmateně hledí, přemýšlí, proč si postava protiřečí nebo sama oponuje... a až poté mu dojde, že je to jen omyl korektorův. Hmm. I přes tenhle drobný nešvar musím ale Gossip Girl hodnotit pozitivně.

Co se K2 týče, Iška se rozhodla využít směšné ceny kreativním způsobem - koupit, rozstříhat, někam nalepit. Vždyť je to levnější než to tisknout, a kresba je krásná, že.


 
 

Nákupní deníček Copyright © 2014 Design by Ely