sobota 26. ledna 2013

"Průběžné dojmy studenta japonštiny", abych tak řekla

Pokračujíc ve svých studiích, s postupem času nacházím další a další potenciální překážky pro zatím nadšené budoucí studenty japonštiny. Blíží se nám doba odevzdávání přihlášek na vysokou školu a já si říkám, že je to skvělá příležitost pokusit se opět jednou za čas někoho od studia odradit~

Jsem si téměř jistá, že stejně jako jsem v prvním ročníku sepisovala pro Animefest fanzin článek "První dojmy čerstvého studenta japonštiny", ke konci svých studií si sem, alespoň pro sebe, sepíšu i dojmy závěrečné. Rozhodně nebudou až tak negativní, jak by asi leckdo předpokládal, určitě ale přihodím i několik postřehů ohledně věcí, které studium zcela nenápadně ale zato poměrně hodně ztěžují. A proč nezačít třeba hned, že.

Postřeh č.1:
Oni se všichni jmenují STEJNĚ.
Doteď nechápu, jak se mi podařilo natlouct si do hlavy dějepis. Ona totiž tak nějak většina důležitých chlapíků pochází ze třech rodů, což se v praxi projevuje tím, že se po staletí jmenují všichni významní umělci/státníci/vojevůdci téměř totožně.
Opravdu kouzelné tak například je, když máte nějaký složitý válečný konflikt (dejme tomu období nepokojů Genpei) a všichni zúčastnění jsou z Minamotů, Tairů či Fudžiwarů, libovolně v průběhu věků mění strany a jestě si zřejmě libují v téměř totožných jménech.
Minamoto no Jošitomo, Minamoto no Joritomo, Minamoto no Jorimasa, Minamoto no Joriie, Minamoto no Jošicune...
Člověk by si řekl, že by to rovnou mohli udělat stejně vychytrale jako naše rodina, kde se už minimálně po 3 generace jmenují všichni identicky, jediný rozdíl je samozřejmě činěn s ohledem na pohlaví. To by se to potom studentům memorovalo!

Kupodivu... jakkoli jsem to nečekala, dějepis se mi pokořit podařilo. Nějak si ale nejsem tak úplně jistá, jak se mi povede v mém posledním boji - Klasické literatuře.
Jó, to bude ve středu legrace~

pátek 18. ledna 2013

Jste-li majitelem iPhonu

Dnes z trochu jiného soudku. Končí zkouškové a tak mám přirozeně po dvou měsících absolutního odporu opět náladu na učení. V následujících několika odstavcích se proto zaměřím na zájemce o samostudium japonštiny, kteří jsou zároveň i majiteli iPhonu. Je mi jasné, že naprostá většina lidí disponuje spíše mobilem s Androidem, ale snad přece jen alespoň některému menšinovému jablíčkáři trochu poradím.

Jsem si téměř jistá, že milovníkům ohlodaného ovoce nemusím představovat aplikaci Imiwa?, donedávna ještě známou pod názvem Kotoba!. Jedná se o geniální slovník a to nejen anglicko-japonský. V této jazykové kombinaci disponuje více než 130 000 hesly, v určitém rozsahu ale podporuje i francouzštinu, němčinu a ruštinu. Vyhledávání podle radikálů, mnoho příkladových vět, ukázky tahových postupů pro psaní všech znaků a neskutečné množství dalších informací, to vše je uživateli nabídnuto zcela zdarma. Podívejme se, jak to vypadá, když se člověk rozhodne například vyhledat králíčka. Hledat je možno za použití latinky, kany i kandži. Vyhledané znaky si člověk může i uložit pro budoucí studium.


Pokud se člověku zalíbí možnost učit se na mobilu znaky a tvoření vlastních seznamů v Imiwa? pro něj není to pravé ořechové, nabízí se mu k použití nepřeberné množství aplikací s flashcards, které mu nabídnou více funkcí. Bohužel naprostá většina funguje na principu "Stáhni si zdarma, nauč se znaky pro nejnižší úroveň JLPT a jestli chceš víc, zaplať za plnou verzi." Existují ale i milé výjimky.  Jednou z nich je například aplikace StickyStudy: Japanese Lite, vhodná hlavně pro začátečníky. Je graficky povedená a kromě obvyklých karet, kterých je k dispozici 668, zobrazuje u každého slovíčka i příkladovou větu. To je věc užitečná, protože když se slovíčko člověk naučí přímo ve větě, v kontextu, je větší šance, že si ho v hlavě skutečně udrží. (Důkazem budiž můj mozek, plný vět z iKnow. 犬にえさをやった。Achjo.) U složenin vypíše význam jednotlivých znaků zvlášť, přičemž každý je k rozkliknutí a detailnímu nahlédnutí. Člověk se tak může podívat, kde jinde se ještě dané kanji používá. Můžete se tak pěkně naučit slovní zásobu na úrovni JLPT N5. Pro mě skvělý pomocník v prvním ročníku.


Další vynikající aplikací stejného typu je i Japanese od Rakudoor. Tu bych doporučila pokročilejším, protože nabízí slovíčka pro 4 úrovně JLPT. Ano, všechny zdarma, téměř 9000 slovíček, znaků a znakových složenin. Zkrátka několikaměsíční zábava pro chvíle trávené například v MHD. Nenabízí sice tolik funkcí jako StickyStudy: Japanese Lite, ale myslím, že to více než dostatečně vynahrazuje obsahem. Osobně by mě skutečně zajímalo, kdy a jestli vůbec všechny úrovně dokončím.


Samozřejmě existuje mnoho dalších vynikajících aplikací, které vám se samostudiem japonštiny pomůžou. Momentálně v App Store přibývají rychlostí blesku a já vím, že si zase někdy budu muset postahovat několik desítek z nich, zaplnit na svém miláčkovi několik ploch a testovat, abych byla v obraze. Tyto tři jsou tedy pouze mým osobním výběrem toho nejlepšího, co bylo nedávno k dispozici bez toho, aby musel člověk utrácet. Věčnou škodou jest, že nám, ubohým jablíčkářům, není dáno mít zdarma i Anki (program na výuku z kartiček, na který je možno stáhnout nepřeberné množství balíčků, mimo jiné i veškerý materiál z bývalého serveru smart.fm, který je dnes již zpoplatněný a přejmenovaný na iKnow). Tohoto privilegia se bohužel dostalo jen uživatelům Androida a já jím tímto nepokrytě závidím. My si leda tak můžeme zakoupit a stáhnout aplikaci iKnow, protože když už máme za něco platit, může to být klidně tak originální produkt, že.


Na závěr jsem se rozhodla zase jednou za uherský rok obrátit na vás a dotázat se – máte i vy své oblíbené výukové aplikace, se kterými zdokonalujete svou japonštinu? Podělte se, poučte mě prosím~

sobota 12. ledna 2013

Tak zřejmě nejsem ani třeťáčkem

Občas se prodejce splete a nejen že nastaví z Japonska nulové poštovné, dokonce navíc zařadí předmět do úplně špatné kategorie. To se prostě stává, když je nový a nemá ještě ani žádné hodnocení.
Výše zmíněné by asi odradilo všechny kupující se zdravým rozumem, ale já měla chuť experimentovat. Díky čemuž mi nedávno dorazil balíček s učebnicí japonštiny pro třeťáčky, který mě všeho všudy stál 0.99$~ Dodatečně lituju, že jsem se nesnažila také v jiné aukci prodejce, kde dražil dva japonské slovníky za "celý" jeden dolar.

Každopádně i tato učebnice mi plně postačila ke smutnému zjištění, že bych v Japonsku ještě nemohla být ani třeťákem na základce. Přes veškerou snahu profesorů natlouct nám do hlavy co nejvíce znaků jsem při pohledu na znaková cvičení poněkud skeptická ohledně svých šancí na dejme tomu přečtení nějaké té knihy v budoucnu. Totiž což o to, já ty znaky znám a přečtu, ale jakmile se objeví cvičení, kdy má člověk doplňovat tak, aby to dávalo smysl, najednou zjistím, že mám čtení nabiflované zpaměti a v praxi to vůbec použít neumím. Mezi znakem, jeho čtením a překladem prostě jaksi chybí mozkový spoj k jeho použití. Teprve když se poté poraženecky podívám na výsledky, osvítí mě náhlé poznání.
Ale což, třeba se to se mnou v budoucnu zlepší.



Poznámka ohledně probíhající wapanizace mého bratra: zeměpisně se trochu odkláníme. Na ploše SNSD, pokojem zní jejich "Oh!". Achich.

sobota 5. ledna 2013

Vánoční radosti

Přijde mi docela smutné, že už se tu po mých pražských výletech patrně nikdy neobjeví fotky hromad jídla, protože už takové věci moc nesmím. I tak mi ale zůstávají některé radosti, zejména přes Vánoce, kdy se s Iškou sejdeme mimo jiné i ku příležitosti předání dárečků. Opět lezu hanbou do kouta – z dárků, které si pro mě tento rok připravila, mi totiž šla čelist k zemi. Paměť mi selhává při pokusech vybavit si, kdy že jsem byla natolik hodná, abych si takové věci zasloužila <3


Nejsem si jista, zda to jde z fotky poznat, ale vlevo je diář se spoustou králíčků na obalu. Dále plyšový králíček do sbírky, pouzdro s Miffym (miluju Miffyho +  sháněla jsem nové pouzdro = double win~), přívěsek s Miffym, perníček a linecké zcela nečekaně s Miffym, handmade náušničky a prstýnek z fima v úžasné kvalitě a Gacktovo DVD, což už jsem vážně málem nerozdýchala.
Kromě faktu, že na celém přebalu není ani jedna Gacktova fotka, pouze všudypřítomná slepice, mě pobavilo DVD i svým balením, které je koncipováno stylem "poskládej si sám". Na co dávat divákovi krabičku? Vždyť on doma určitě nějakou má, přibalme tedy jen obal. Strašně se těším, až skončí tenhle zkouškový masakr a já budu mít konečně čas se u koncertu uvelebit~

Ehm, mimochodem, též jste si někdy dělali legraci z Gacktovy umělosti hraničící s umělohmotností, díky níž místy připomíná Kena? Byla jsem na výstavě panenek Barbie a musím se přiznat, že tenhle Ken zkosil jak mě, tak máti. Vážně, čímsi mi ho hrozně připomíná.


A jelikož ještě cítím nutnost ohlásit, jak postupuje wapanizace mého bratra, musím smutně přiznat, že se choroba šíří. Na ploše má nyní pozadí se SNSD, děsím se tedy, že se k symptomům přidává i "koreaboo". Každou minutou očekávám, že uslyším Gangnam style, ale prozatím zůstává hudební kulisa naší domácnosti u Vocaloidů. Chci Gangnam style. Vážně.
 
 

Nákupní deníček Copyright © 2014 Design by Ely