sobota 28. prosince 2013

Vánoce se zombíky, večírek a migrace olomouckých japanologů

Stydím se, stydím. Takovou článkovou prodlevu jsem tuším nikdy neměla, leč nedalo se nic dělat. Zápočťák byl krutý a před Vánoci mě schvátila nemoc, na blogování jsem tedy neměla ani pomyšlení, co naplat. Svět byl tak na nějakou tu chvíli ochuzen o mé ramcání na školu, reportáže z akcí, kterých se normální občané neúčastní, lákání na čtivo, které nikdo nezná, a chválu na kosmetiku, kterou takřka nikdo nepoužívá.
A samozřejmě, před několika dny jsme tu měli Vánoce. Zatím jsem (já marod) slavila pouze s rodinou a drahými děvčaty ze školy, dárky se tedy nesly spíše v duchu "Ely-friendly" potravin, přírodní kosmetiky a "měkkošů", přesto s jednou milou výjimkou - prvním volume mangy Tokyo Ghoul (Tókjó kušu, 東京喰種).

Za zmínku asi stojí ještě i tahle perfektní sada háčků k tvorbě amigurumi a.. placka Totoro! <3

Tokyo Ghoul je stále vycházející příběh, točící se ne-až-tak-překvapivě okolo oživlých mrtvol v Tokyu. Ve světě, kde jsou v ulicích japonské metropole nalézána těla obětí podivných vražd, se zcela obyčejný vysokoškolák Kaneki vydá na zcela obyčejné rande se zcela obyčejnou dívčinou, která se ho ovšem (což už není tak zcela běžné) pokusí na závěr večera zblajznout. Kaneki sice na rozdíl od "dívky" schůzku přežije, to ale jen proto, že mu doktoři z důvodů záchrany života implantují některé z jejích orgánů.
No prostě maras, hnus, spousta krve a děsivé obrázky. Těžko říct, proč si tohle dělám, když přece vím, jak moc nesnáším horory. Mé podvědomí mi už po pouhém letmém prolistování stihlo naprosto předvídatelně naservírovat sen o zombie apokalypse. Tím bych ale rozhodně nechtěla říct, že manga není dobrá či kvalitní, právě naopak! Autor, Išida Sui, odvedl skvělou práci zejména co se kresby týče. Velmi mě zaujala taky netradičně provedená obálka - v tomhle bývají japonské mangy odlišné od těch na Západě vydaných. Často mají sundávací obal, což jsem například u těch anglických nikdy neviděla.

A v duchu vánočním budu pokračovat. Počátkem měsíce se nám ve škole konal japanistický Vánoční večírek, tento rok na téma Zloduchové a padouši. Na Facebooku se už s řádným předstihem hlasovalo o finální podobu playlistu hudebního pozadí a byla nám tak možnost zvolit si, na co si ti pohybově nadanější z nás budou moct zatančit. Nominovala jsem Gacktovu Vanillu a Koakuma Heaven, přičemž první zmíněné získalo krásných 17 hlasů! Žádný vítězný taneček jsem si ale neužila, jakkoliv se to nabízelo. Hudba mě totiž nijak netěšila, spíše mi vadila, protože byla tak hlasitá, že se přílišná hlučnost stala jedním z primárních důvodů, proč jsme to už kolem desáté s Ayu zapíchly a odkráčely jako spořádané studentky zpět na kolej.
V programu byla soutěž o nejhorší haiku (které nás při čtení dostávalo do kolen a já doteď lituju, že jsem si některé nepoznamenala) a o nejlepší kostým. Někteří si opravdu dali práci a vypadali perfektně, dle své slevy na vstupném jsem navíc byla technicky v převleku i já, neb bylo mé triko s Lokim uznáno za kostým záporáka O:)

Na stolech čekala hromada jídla, která i přes časté nájezdy studentů dlouho odolávala. Dostalo se tak na všechny, kdo měli hlad či chuť... nebo prostě jen oplývali zvědavostí zjistit, co se vlastně za zajímavými tvary a barvami skrývá. Známí si každopádně vše, co ochutnali, pochvalovali. Své prodejní místo měla v prostorách konání večírku již tradičně i Japamania, docela brzo to ale vzdali a sbalili. Strašně prima bylo, že se letos zdrželo poměrně dlouho i profesorstvo, čehož někteří spolužáci využili k pokusu opít W-senseie. Zkrátka a dobře, byla legrace a já jsem moc ráda, že jsme na večírek vyrazily.

Taneční kulturní vložka
U školy ještě na chvilku zůstanu, dosud jsem si totiž nepostěžovala ohledně migrace katedry. Přišla na nás řada se stěhováním z důvodů oprav budovy, v níž japonština doposud sídlila, proto se vše pěkně oštítkovalo, abychom neutrpěli ztráty a aby bylo jasné, kam co patří. Zatímco ostatní katedry se běžně zbavují nepotřebného a třeba na anglistice bývají materiály a knihy k rozebrání, japonština si s sebou očividně bere vše. Třeba takové židle, u kterých se viklají všechny nohy a není se na nich o co opřít - i takový nábytek se zjevně dá v novém působišti využít, všechny tyhle židle-mrzáci byly totiž olepeny a označeny. Během chvil, kdy nám žáci psali zápočtovou písemku, jsem si ale navíc všimla ještě něčeho, co mě málem zabilo a musela jsem si to vyfotit:


Áno, i špinavé hadry na tabuli byly důkladně ocejchovány. Po mém přidušeném smíchu mi (mé počínání tiše sledující) třída zavelela, ať se podívám nahoru, že prý se pobavím ještě víc. Jo, měli pravdu. Chudák kapřík!

18 komentářů:

Ann-Silvie H. řekl(a)...

Prvně jsem si myslela, že sada háčků je pouzdro s fixama. :D Absolutně zbožňuju tu zdobenou krabičku s muffinem, jinak váš večírek zní jako zábava, měla sis nějaké haiku poznamenat, taky bychom se rádi zasmáli! Štítkování špinavých hader je... zajímavé! :D

Polly řekl(a)...

no ked vidim ten stôl, tak sa mi zbiehaju slinky, esteze ma vcera muz zobral na luxusne povianocne sushi xP ....

Beily řekl(a)...

Ta manga vypadá suprově! Mám ráda horory, i když..nesmí se to přehánět no :D Vidím, že večírky jste si užili, to jídlo ♥ A štítkování špinavých hader snad ani nemusím komentovat :DD

moon řekl(a)...

Vygooglila som si amigurumi a awwwwwwww cute :D
Ta manga sa mi actually paci :D Ja som nedavno dostala pocit ze obsesivne zavislacim na malo veciach a zacala som citat mangu, mainly yaoi :D ale planujem Rose of Versailles a Detroit Metal City :D
Sutaz o najhorsie haiku musela byt uplne epic :D:D:D:D

ledman řekl(a)...

"Sundávací obal" (teď nevím, jak se to správně jmenuje ^^) se u anglických vydání moc nevidí. Z toho, co mám, se tomu nejvíc blíží Otojomegatari, ale to je hardback. Ale mám třeba prvních pár dílů polského vydání DN a Vagabonda od JPL a to je prakticky identické s japonským (hodně měkká vazba + sundávací obal). Bez něj mi to ale přijde praktičtější :)
Kdybys snad toužila po nějakém decentnějším hororu, tak můžu doporučit Kurosagi Corpse Delivery Service ^^

Ely řekl(a)...

Ann-Silvie H.: Fixy mi máti co chvíli zcizí z práce, těmi mě obdarovávati netřeba a asi by mě moc nepotěšily O:) Ano ano, měla jsem si ty haiku zapsat, dodatečně se bouchám do hlavy ^^'

Polly: Tož teď se zase zbíhají sliny mě, jsi zlá :D

Beily: To já se zase hororů opravdu bojím zhruba od doby, co jsem se před mnoha a mnoha lety, když jsem ještě byla malé zlobidlo, dívala s bratrem v noci na japonskou verzi Kruhu. Aneb taková neplánovaná vražda klidného dětského spánku. Tak jen doufám, že tohle nebude mít trvalejší následky, případně bych pak zkusila něco dalšího :D

moon: Amigurumi jsou rozkošné/í (jak to sakra skloňovat? ^^'), že? :3 Já čtení Rose of Versailles plánovala roky... než mi došlo, že už na čtení asi až do důchodu nebudu mít čas :D

ledman: Taky mě právě nenapadlo, jak to inteligentně nazvat ^^' Vůbec jsem nevěděla, že jsou polská provedení mang tak věrná originálům! Máš pravdu, že je to asi méně praktické, ale já jsem holt něžného pohlaví, jde mi spíš o ten zajímavý design O:)
Mnohokrát děkuju za doporučení! :)

Kaja Kamisama řekl(a)...

A opili ho? :D

Ely řekl(a)...

Kaja Kamisama: Ne, ale snažili se opravdu hodně, co já vím mu tam dávali něco domácího s tím, že to prostě musí ochutnat. A mě pak přemlouvala spolužačka, ať za ním jdu si přiťuknout, že studenta prostě nemůže odmítnout, že to zkoušeli. Blbé je, že já nepiju a alkoholu nefandím, takže jsem na přiopilou spolužačku jen valila očka a královsky se bavila :D

kavárnistka řekl(a)...

To můj bývalý spolužák přitáhl vlastnoručně dělanou domácí slivovici a W-sensei prostě nemohl odmítnout :D

Ely řekl(a)...

kavárnistka: Věděla jsem akorát, že to byl někdo ze senpaiů, no :D A to moji spolužáci jsou ti potvůři, co chtěli dílo dokonat :D

Tokyo Haru řekl(a)...

Tak to ti přeji brzké uzdravení, mě poslední dobou taky nebývá nějak moc dobře. Dárečky vypadají moc hezky :))..taky nemám ráda horory, ale tahle manga vypadá zajímavě :)..pořád je to méňe brutální než Shingeki no Kyojin. Nj ta škola mě taky odrovnává, ale co studovat musíme :D..jnk večírek vypadá moc hezky :)

Ely řekl(a)...

Tokyo Haru: Děkuju, jsi zlatá - já ti na oplátku přeju, aby ti bylo lépe a nezklouzlo to k nějaké nemoci či nachlazení :(
Shingeki no Kyojin... no jo, další titul v mém seznamu "Kdyby se zastavil čas, ty jsi přečetla veškeré knihy v regálech knihkupectví a zkoukla vše ze svých nekonečných watchlistů, máš tu ještě tohle, protože je to oblíbené a ty by ses měla snažit pochopit proč" O:)
Nenech se školou odrovnat, všichni to studování nějak pěkně zvládneme. Určitě! ^^

Reni řekl(a)...

Líbí se mi, když se dá u mangy sundat obal, setkala jsem se s tím i v Polsku. Zrovna Tokyo Ghoul jsem už několikrát zahlédla na eBay, zajímalo mě, o čem to je nebo jak se to vůbec jmenuje, děkuji za nahlédnutí do děje :D

Ely řekl(a)...

Reni: Všimla jsem si, že je teď Tokyo Ghoul na eBay nějak často, zajímavé :) Jako by byl "můj" prodejce antikvariát a měl jich pěknou hromádku ještě v zásobě, nebo já nevím ^^'

Nicca řekl(a)...

Jé, tak ta manga u mě vede, vypadá to skvěle a semtam si i nějaký ten krvák ráda přečtu :D Akorát zombie nemám zrovna moc ráda.. A ta krabička na první fotce je strašně roztomilá :3

Ely řekl(a)...

Nicca: Celé moje okolí zombíky miluje, tak to mě docela těší, že nejsem na světě jediná, kdo k nim nemá žádné vřelé citové pouto :D Jsem ráda, že se líbí, děkuju~

Nicca řekl(a)...

No přítel právě zombíky taky zbožňuje.. Ale vždycky když kouká na nějaký zombie film, raději si pustím na sluchátka něco jiného :D
A když jsem hrávala PC hry (takové ty 3D kde chodíš po fantasy světě a bojuješ s různými obludami), tak když jsem potkala zombíka, rychle jsem dala pauzu a začala zmatkovat co mám dělat :D Takže mi spíše zombíci tak nějak vadí :D

Simona řekl(a)...

Mhmm, a aké mňamky :)

Okomentovat

Děkuju za vaše komentáře, poznámky, (Wolfiiho) trollení, kritiku, pochvaly nebo zkrátka jakýkoliv shluk písmen.

 
 

Nákupní deníček Copyright © 2014 Design by Ely