neděle 24. listopadu 2013

Revoluční výukové metody

Jak donutíte studenty, pro které žel-Gacktu není váš předmět zrovna tím nejdůležitějším, co se v jejich rozvrhu nachází, učit se a excelovat? Můžete se snažit být milí, můžete se jim snažit výuku nejrůzněji zpestřovat ("A tenhle znak tady má takovou rybičku..."), můžete si hrát na despotu, můžete na jakoukoliv snahu předem rezignovat a zkrátka si jen odvykládat, co se po vás chce... nebo to můžete zkusit po našem:
Pohrozte studentům tím, co leckteré z nich poněkud děsí - zaměřením pozornosti v hodinách na jejich osobu. Nese to ovoce. Jako správný tyran jsem si vymyslela (a s Astrakovým pobaveným požehnáním i uvedla v praxi) roli Vrchního figuranta - ubožáka, který v testu dosáhne nejnižšího počtu bodů a bude za to patřičně odměněn právě nově získanou funkcí a jinými výhodami. Přestože dotyčný získal celých 50%, byl nebožák oceněn změnou přezdívky a privilegiem tvořit ukázkové věty na jakoukoliv novou gramatiku. Kolega Astrak to pojal ještě s větší razancí - rozhodl se zapojit Figuranta do výuky tak dokonale, že měl hrát roli i v našem dalším testíku. I přestože mu byl původní návrh Nag-sensei z mě neznámých důvodů zamítnut a překopán, svůj záměr nevzdal a s pomocí úžasné Eldy Figuranta do testu protlačil. Ha.


Jakkoliv legračně zní, je tato výuková metoda opravdu plodná - z dvaceti bystrých hlav nám to nad 70% napsalo 16 jedinců, u druhé skupiny, kterou vyučují kolegové, se to tuším počítalo nějak na prstech jedné ruky. Buďto jsme my tak děsiv... dobří, nebo jsou žáci tak šikovní - netuším. A je mně to jedno, jen když se ještě podobně pozitivním způsobem předvednou na závěrečném testu, neb výsledek ukáže i na naše schopnosti.

Co se mé fixové anabáze týče, sice jsem je koupila, úspěšně jsem ale písátka na tabuli přinesla pouze jednou. Jakkoliv se to Astrakovi nedávno mohlo zdát jako ryzí zlomyslnost vůči jeho osobě, zapomněla jsem je donést i následující týden pro sebe. A když už jsem je poté poprvé úspěšně vytasila, jaksi stejně nepsaly. To už má pak člověk tak nějak chuť mlátit hlavou o zeď, jediné, co ale může v reálu dělat, je poslušně sedět na místě a fixy roztřepávat.

A kdybych se ještě měla zmínit o normální výuce, pak bych musela přiznat, že zatímco hodiny s Nag-sensei mě brzo snad přivedou do hrobu, s W-sensei bývá poslední dobou psina. Zdála se mi o něm nedávno noční můra, což mi jaksi na jeden den vrátilo prvákovitou rozklepanost a Velký Respekt ze zmíněného. Vyloženě jsem tušila, že bude hodina nějaká jiná, ale trochu jsem se netrefila v odhadu jakým způsobem. W-sensei si totiž zřejmě nasypal něco do kávy, protože se z toho vyklubala hodina, ve které jsme probírali blbosti typu tělní pochody a všichni pomalu brečeli smíchy a všichni se, vyučující i študáci, smáli pěkně nahlas...
Pominu, že jestli se mi v poslední době zdálo něco o Nag-sensei, byl to leda tak sen, ve kterém jsem ji obvinila ze sexuálního obtěžování, a nasupeně poznamenám, že to, co s ní provádíme, je cokoliv jen ne hodiny japonské konverzace. Domlouváme si rozhovory s Japonci, zpracováváme je do podoby článku, článek přepisujeme, recepty sepisujeme... A nejlepší potom je, že po výměně emailů, trápení se s interview a článkem nám dá W-sensei skripta, ve kterých je detailně vysvětleno, jak si u všeho výše zmíněného má člověk správně počínat. A to si tak čtete a říkáte si, jaký jste s prominutím de*il. To jste dělali špatně, tamto jste udělali špatně, tady jste se dopustili faux-pas...


A abych nezapomněla, Japonský klub je vtipnější než kdy jindy. Zabíjí mě jednak jejich plakáty (ukázka nahoře), za druhé pak i jejich úžasné video, na které si zde dovolím s ohromným zpožděním odkázat.


Je mi jasné, že pro člověka neobeznámeného s poměry na naší katedře může představovat jednu velkou nevtipnou neznámou, proto snad jen několik rychlých poznámek:
- v úvodních vteřinách můžete na papírku připichovaném na nástěnku vidět nápis "nikdo neuspěl"
- ne, to opravdu není senseiův hlas
- dříve se vyučovalo v jiné učebně; kdo přišel pozdě, lezl za trest oknem
- studentů ubývá, znaků přibývá
- noční nekonečné psaní byla tvrdá realita (do doby, než W-sensei přestal stíhat tvořit znaková skripta, yay!)
- musím se přiznat, že jsem sama z Gendžiho nikdy nečetla více než jednu kapitolu a nehodlám na tomto stavu nic měnit
- výslovnost šinkanZen je nesprávná, tedy trestána; fixy dřív létaly, co se týče ledvinky, netuším :)
- študák Japonku pozdraví, ale to je asi tak jediné, co umí říct - na otázku "Jak se jmenuješ?" totiž přitaká
- ne, délka souborné jazykové zkoušky není nadsazená

14 komentářů:

Křehká Figurka řekl(a)...

Gratuluji k pilným studentům a upřímně lituji Figuranta ...takové ponížení :D. Docela ráda bych viděla, jak u toho těch "bonusů" vypadal :D.
Ten plakát "čaj může být sexy" fakt pobavil...a ještě víc, že písmo je stejné jako u "keep calm" plakátů :D
"Řekni Hentai, řekni hentai...." no chcípám z toho :D

Kaja Kamisama řekl(a)...

Roli Figuranta mám celkem vžitou, až příliš často jsem jediný přítomný žák na výuce němčiny...:D
Jste tyrani.

Johanka řekl(a)...

výborný systém. :D Jako učitelku už bych tě nenáviděla, jojo. :D
a to video je skvělé. :D

Ely řekl(a)...

Křehká Figurka: My to všechno bereme jako hroznou psinu, takže doufám, že to Figurantka (hodnost nyní předána slečně! :D) nebere jako ponížení :D

Kaja Kamisama: Sama samotinká? Propána, to bych nechtěla! :D

Johanka: Ale tak my máme (snad) zábavné hodiny, snažíme se být milí a ochotní - jak bys mě mohla nenávidět? *psí pohled*

Oiran řekl(a)...

:D Takhle jsem se o půl čtvrté ráno ROKY nezasmála :). Arigato!

Ely řekl(a)...

Oiran: To mě moc těší :D

Astrak řekl(a)...

Ne ne, já tyran nejsem, to jen tady kolegyně. Dělám toho hodného.:D

Ely řekl(a)...

Astrak: Ale prd :D

Nicca řekl(a)...

Chudák vrchní figurant :D Video je boží akorát já vůbec nevím co ten Gendži je za knížku :/ A plakát taky neskutečný! :D

Ely řekl(a)...

Nicca: Příběh prince Gendžiho je japonská klasika (někdy se označuje za první román na světě) a je tak nějak považováno za standart, že si to student japonštiny přečte. (No, ale mě to třeba opravdu nesedlo a nehodlám strávit život nad jeho cca 2000 stranami když existuje tolik jiné klasiky, kterou toužím číst ^^')

Akiyama Kara řekl(a)...

Video jsem viděla už dřív, ale moc ráda jsem si ho pustila znovu. :D Díky bohu za to, že rozumím japonštině! Posledně jsem takhle koukala na Romea a Julii v podání UPOLu a řezala jsem se smíchy. Pak to chtěla pustit matka, ale ona japonsky neumí, takže nerozuměla ani slovu. :D To já mám ještě teď záchvaty smíchu třeba z o-dcery a o-syna. :D
Mimochodem, ten plakát je naprosto boží! :D Skvělý nápad!

Ely řekl(a)...

Akiyama Kara: Hahaha, Romea a Julii mi ani nepřipomínej - měla jsem to štěstí dané představení vidět naživo a to teprve byl zážitek :D (O-syn, o-dcera - achjo, teď to budu mít zase v hlavě xD)

Anonymní řekl(a)...

Jako jeden ze studentů potvrzuji, že naši učitelé byli děsiv...děsivě dobří :) Hlavně, pokud vezmu v úvahu podmínky, tedy vybavení a velikost učebny (oh, ano, fixy se staly námětem pro legendy a o té noční můře pro klaustrofobiky se mi zdá ještě teď). A co se Kokugona týče, nemyslím si, že by ho role figuranta nějak zvlášť deprimovala...avšak uznávám, že jako zastrašovací metoda to na slabší nátury (jako jsem já) fungovalo výborně. Jinak řečeno děkuji za krásný semestr japonštiny.

Ely řekl(a)...

Jé, anonymní studente či studentko, ty jsi mi teď vykouzlil/a úsměv na tváři! <3 Jsem moc ráda, že to šlo nějak přetrpět a je mi opravdu líto, že jsme neměli k dispozici větší učebnu... nebo píšící potřeby ^^´ Každopádně i přes tyto drobné překážky jsme si to s vámi opravdu užili~

Okomentovat

Děkuju za jakýkoliv komentář~

 
 

Nákupní deníček Copyright © 2014 Design by Ely