čtvrtek 3. října 2013

Pochmurný začátek zimního semestru

Jsem lemra.
Tak nějak jsem myslela, že se už tenhle týden škola pořádně rozjede a já budu moct nějak shrnout své dojmy... a ono ne, nebylo mi přáno. Mnoho hodin nám poodpadávalo, katedra byla totiž vzhůru nohama, neb se úterek a středa nesly v duchu přednášek profesora Karla Fialy, "významného českého japanologa, lingvisty a překladatele, nositele japonského státního vyznamenání 'Řád posvátného pokladu se zlatými paprsky a růžicí' a emeritního profesora Fukui kenricu daigaku". Celkově mám pocit, že jsem úplně promarnila týden života a strávila těch několik dní jen a pouze bojem s nějakým bacilem, co na mě zaútočil. Díky čemuž jsem se ani toho přednášení téměř nezúčastnila, ach.

Všechny přednášky pana profesora mělo spojovat téma překladu z japonštiny do češtiny. Když ale Ayu navšívila hned tu první a informovala, že se jednalo jen o vyprávění obsahu kroniky Kodžiki, bylo mi jasné, že se ve stejném duchu ponese i přednáška následující, na kterou jsem se chystala, totiž "源氏物語 (Gendži monogatari) – poezie jako nástroj osudu a její překlad". A skutečně. Vydržela jsem v japanology zaplněné učebně jen do přestávky, které jsem využila ke svému nenápadnému vytracení se. Třeťáci už totiž děj Gendžiho opravdu znají a přestože to bylo velmi zajímavé povídání, pana profesora nešlo ani příliš dobře slyšet, takže jsem si v duchu položila na misky vah svou touhu po teplé posteli a účast na "povinně dobrovolné" přednášce a jen sledovala, jak se rameno pomyslné váhy výrazně vychýlilo z rovnovážné polohy.
Nevyvedl se mi ani pondělek, kdy jsem měla asistovat Astrakovi na první učící hodině naší Cčkové japonštiny, ale tělo jaksi stávkovalo a já se tak doteď cítím extrémně provinile, že jsem ho v tom byla nucena nechat. Příští týden je řada na mě. Opět se velmi těším a pěstí hrozím osudu i své organické schránce.

Ve středu se nám zase s Ayu podařilo nedorazit na hodinu Praktické gramatiky, protože jsme tak nějak obě myslely, že nám bylo řečeno, že hodina odpadá. Doteď nechápu, jak jsme na to přišly a proč jsme tuto domněnku sdílely obě.

A řada nešťastných příhod pokračuje. Tento rok katedra nabrala nevídané množství prváků, na klasický uvítací nomikai jsem se tak těšila jako na potenciálně skvělý zážitek. Navíc se mezi studenty zařadilo i několik lidí, které bych moc ráda poznala. A celé se to mělo konat v S-cube, což je prima prostředí, od kolejí přes ulici. Vše se zdálo být perfektní, než jsem se dozvěděla, že si na mě zubař neplánovaně udělal čas následujícího dne na sedmou ráno. O sto kilometrů dál.

Takže asi jediná věc, které se mi v poslední době povedla a těší mě, je rekonstrukce pokoje, přesněji jedné jeho stěny. Inovovaný vzhled je přirozeně v japonském duchu, který vystřídal původní depresivně-temno-mansonovský pubertální look. Jelikož se mi už několikrát stalo, že jsem se původně milovaných plakátů v noci lekla, až jsem odskočila, rozhodla jsem se pro radikální řešení.
Teď se mi po zdech prohánějí větrem roztančené lístky sakur. Polovinu samolepek nebylo možné použít díky nechvalně známým službám naší pošty - dorazily polámané, pozohýbané a poničené a jako takové člověku na stěnu zkrátka nechytnou, sloupávají se. Jiné zase vypadaly poněkud jinak než na obrázku, řekla bych až nehezky, proto nebyly použity. Celkově jsem tedy vyhodila docela dost peněz do koše a už bych takové věci z eBay asi neobjednávala. Když ale tohle pominu, s výsledkem jsem opravdu spokojená. (Ó ano, žádný plakát japonského interpreta, jsem kacíř.)



A vyzdoben byl i náš kolejní japonštinářský pokoj. Kdybychom se náhodou neprojevovaly dostatečně infantilně už při pohledu na společnou chodbičku, kam jsme na lednici pořídily zvířátkovou dětskou podložku, stačí vkročit dále, do našeho království. Dveře potapetované chryzantémovým vzorem, vedle plakáty Pokemonů, stěny růžově pokytičkované (zbytek objednaných samolepek), dokonce i naše fotka W-senseie (meme 'You shall not pass!), shlížející na nás od zrcadla, byla kytičkami dekorována.

(Ayuku: "Hananabe.")

18 komentářů:

Kaja Kamisama řekl(a)...

Tohle je ráj :D

Reni řekl(a)...

AFI a růžové květy sakur, zajímavá to kombinace :D

Nicca řekl(a)...

Jejda, tak snad už jsi )plně zdravá.. Já už bojuju s rýmečkou asi týden :D Taky docela nepříjemná "nemoc" :D
A ten pokoj je úúúžasný! Zajímalo by mě, jak vypadal předtím, mělas tady nějaké fotky? :)
Jo a ten pokoj na kolejích s pokémony musí být taky pecka a ta poslední fotka mě teda rozsekala :D

Ely řekl(a)...

Kaja Kamisama: Co přesně? :)

Reni: Když mě se je nechtělo sundávat, to je srdeční záležitost :D

Nicca: Snad i tobě ta rýma brzy povolí :(
Bohužel asi starší fotky nemám, ale byla to stěna poplakátovaná Mansonem, občas to prokládaly mé černé malby na zeď. Prostě pozůstatek emotivní éry :D

Kaja Kamisama řekl(a)...

Ten pokoj! :D
A ať se ti daří lépe~

Ely řekl(a)...

Kaja Kamisama: Ach tak! :D Jsem ráda, že se líbí ^^ Děkuju~

Poilar řekl(a)...

You shall not pass! - Geniální! Žádná jiná hláška nesedí na Watanabeho líp:-) To je tvůj výtvor nebo tahle fotka koluje po KAS už delší dobu?;-)

Ely řekl(a)...

Poilar: On to někdo postoval na FB, asi tak před rokem :) Samozřejmě jsem si to musela stáhnout hned, jak to mé oči uzřely :D

Křehká Figurka řekl(a)...

Chudáčku malinkej :( takhle být nemocná, že nikde ani nevydržíš :(.
Vážně mě dostalo srovnání s "řadou nešťastných příhod" nemluvě od tom, jak jsi kvůli plakátům ve svém pokoji v noci odskakovala :D:D:D (Děkuji za zpříjemnění rána hlasitým smíchem :D).
Jsem úplně ráda, že tady někdo zná taky AFI....když to někomu ukážu, tak se vždycky cítím jak vykopávka....k té růžové a kytičkám se jsou prostě dokonalí ♥

kavárnistka řekl(a)...

Palec nahoru za W-senseie (jaktože se to ke mně nedostalo? Já chci taky! Skoro mám chuť si to taky vytisknout a přilepit na zeď) XD

Ely řekl(a)...

Křehká Figurka: Jsem ráda, že někoho mé chvíle děsu pobavily xD
Já jsem taky nadšená, že je zná ještě někdo jiný, krom mě! :) AFI jsou pro mě záležitostí, kterou poslouchám od začátku své puberty až doteď, stále dokola a stále se stejným nadšením, takže je moc pěkné zjistit, že se najdou i lidé, kterým ta tři písmena něco říkají ^^

kavárnistka: Možná to mám někde uložené, určitá šance tu je... mám pohledat a případně poslat? :D

Lucie Škrabalová řekl(a)...

To opravdu neznělo, jako zrovna nejšťastnější začátek..ale musím říct,že ani i u nás spousty lidí marodilo, takže jestli to není nějaká šíříce se vlna (nicméně vzhledem k současnému počasí se není co divit). Tak přeji, ať se brzy maximálně uzdravíš ^^
Jinak vaše výzdoba je úchvatná..je pěkné vidět, co dokáže pár samolepek :)

Lineral řekl(a)...

A já si říkala, co že přišlo za přírodní pohromu, že jsem tě na Nomikai neviděla :3

Ely řekl(a)...

Kůzle: Opravdu, skoro všichni teď zalehli, podivné O.o
Jsem moc ráda, že se výzdoba líbí, děkuju <3

Lineral: Ha, ty jsi tam byla? Takže ty jsi teď oficiálně můj kóhai? Jupí! *___* Tož pokud mě ve škole někdy zahlídneš, klidně na mě vybafni, moc ráda tě uvidím~

Tenshi in Wonderland řekl(a)...

Taky jsem si říkala, jestli se nepotkáme na nomikai a ono ne.
Ale sdílela jsem osud velmi podobný, tedy co se nemoci týče. Minulý týden byl pro mě krizový a zvláště třetí a čtvrtá přednáška profesora Fialy. Nějakou záhodou mě vyléčilo mé náslendé vynechání kinematografie, sledování filmů místo spánku pod vlivem paralenu grip a brufenu a následně také saké ve čtvrtek.

Ely řekl(a)...

Tenshi: Ach, to je mi líto, že nemoc dostala i tebe :( Dobré rozhodnutí, nejít na kinematografii, to by tě dodělalo :D Hlavně, že už je ti lépe :)

Lucy řekl(a)...

To je dobře, že sis odpočinula, nemáš důvod cítit se provinile, když makáš pořád :) Já taky čekala větší fičák, zjišťuju, že jsem si zapsala nějak málo předmětů, protože v lichém týdnu mám 3 dny jen dvě hodiny denně (s tím, že jeden den jedna odpadla)... Zato učitele nás nešetří a hodiny na sedmou mě fyzicky ničí, takže si nestěžuju :D
Váš pokoj vypadá útulně, to já tady furt přemýšlím, co bych si vyvěsila na zeď (nebo kde bych sehnala něco s britskou tématikou a nemusela za to dávat 150 kč...

Ely řekl(a)...

Lucy: (To je pokoj doma, to růžové :3)
Moc tě lituju s těma hodinama na sedmou, bobku. My máme většinou na 9:45 O.o Ale člověk má pak zase hnedka celý den pryč, já bych tak nějak raději měla na osmou.
Náhodou, ony ty plakáty za 150,- a podobné ceny jsou věčné, vydrží cokoliv, takže já je musím doporučit :) Rozhodně to není špatná investice ^^

Okomentovat

Děkuju za jakýkoliv komentář~

 
 

Nákupní deníček Copyright © 2014 Design by Ely