středa 28. srpna 2013

NatsuCon 2013

Zrození našeho nového festivalu jsem pozorovala se zvědavostí a s velkým očekáváním. Opravdu jsem organizátorům fandila a doufala, že jim vše vyjde, byla jsem totiž opravdu zklamaná několika ročníky Adviku a doufala jsem, že se zase budu mít o prázdninách na pár dní kam vrtnout. Po letošním prvním ročníku musím říct, že byly mé naděje vyslyšeny a NatsuCon si mě skutečně získal.

Pro mou maličkost vše začalo tím, že mě jednoho dne oslovila Zoey, zda bych si zase nechtěla zapřednášet a recyklovat svoji loňskou přednášku o Gacktovi. Zde se ovšem vyskytl problém: při zveřejnění předběžného programu jsem se musela nahlas smát, mojí přednášce byl vymezen čas mezi jedenáctou hodinou a půlnocí. Legrace pro někoho, kdo dojíždí přes celou Prahu a cesta mu zabere průměrně půl druhé hodiny. Se Zoey jsme tohle řešily a došly jsme k tomu, že budu muset skončit o trochu dřív a potom běžet na poslední autobus nebo metro. Ohledně tohoto zádrhelu jsem se Zoey podruhé ozvala krátce před začátkem NatsuConu. Z mé strany se totiž přidaly další komplikace a bylo do mě doma vytrvale hučeno, ať se na možnost přesunu času alespoň zeptám. Dotázala jsem se tedy, plně si vědoma toho, kolik věcí komplikuju a že patrně stejně už změna možná nebude. Omyl! Během deseti minut dokázala Zoey s telefonem divy a začátek "Gackta" byl přesunut na třetí hodinu v pátek. Bleskové a vstřícné jednání mě na samotný con navnadilo ještě víc. Zaskočily mě navíc i výhody pro mě jakožto pro přednášející pouhé jedné přednášky - celý festival zadarmo.


Pátek byl dnem speciálním. Když pomineme samotnou přednášku, což je pro mě věc stále poněkud nová, byl to rovněž den prvního setkání s Veve. Po několika letech internetového přátelství. Strávily jsme spolu moc příjemnou cestu vlakem a na Hlavním nádraží se poté rozpojily. Jen jsem si odvezla tašky a něco pojedla, hned jsem se vydala na cestu do KC Zahrady, kde se už uvolněně potulovalo několik desítek abnormálně vypadajících jedinců.

Fronta téměř nulová, jak se dalo u menšího festivalu čekat. Ruka mi byla oblepena zářivě růžovou papírovou páskou. Mně vyhovovala, poměrně mnoha lidem ale vadil jednak snadno zničitelný materiál, za druhé pak barva. Ani s jedním se rozhodně nemůžu ztotožnit. Chápu totiž, že se jednalo o první ročník festivalu a s materiálem pásek se bude v budoucnu experimentovat.
Před oficiálním začátkem NatsuConu a mé přednášky, tedy asi během půl hodiny od chvíle, co jsem dorazila, jsem se stihla trochu pobavit se Zoey a vyslechnout si její chválu na poskytnuté počítače a techniku v místnosti. Dozvěděla jsem se od ní taky o papíru s achievementy. O něčem takovém jsem do té doby neslyšela - na Facebooku mi to muselo nějak uniknout, u vchodu mi arch nikdo nedal. Opět zasáhla Zoey a v rámci svého "deus ex machina style" mé maličkosti jeden donesla, přičemž mi rovnou vysvětlila, o co se jedná: člověk plní úkoly typu "zúčastni se přednášky/soutěže", za což dle stupně obtížnosti získává body. Ty se poté, co jsou stvrzeny orazítkováním příslušným orgem, zaneseny do systému a člověk je tak bude mít na svém profilu na stránkách NatsuConu. Opravdu pěkná myšlenka zpestřující celý con, bohužel nedostatečně propagovaná. Například na mé přednášce papír neměl nikdo a po Zoeyině dotazu vyšlo najevo, že ani jediný z návštěvníků v místnosti nemá nejmenší tušení, o co se jedná. Její modré razítko s krávou zůstalo tedy ještě nějakou dobu nevyužito, než se informace o achievementech šuškandou rozšířila do všeobecného povědomí.


Moje přednáška se nesla v poměrně intimním duchu, nebylo nás tam totiž mnoho. Což mě na jednu stranu docela mrzelo, na druhou stranu mi ale o něco později, když jsem do Malého sálu zavítala v pozdějších hodinách, dopřálo luxus dýchatelného čerstvého vzduchu. V menších místnostech bylo totiž při větší využívanosti opravdu vydýcháno až nedýchatelno. Přestože vyšlo počasí opravdu pěkně, taková koncentrace lidí v tak malých prostorách udělala své a z člověka teklo i bez přispění paprsků zlomyslného sluníčka pražících do oken. Na přednášky jsem se tedy ten den už tak nějak, i kvůli svému špatnému naladění, vybodla a šla místo toho prozkoumat stánky. Musím se totiž přiznat: měla jsem poněkud pocuchanou náladu, navíc mi vůbec nepřidal fakt, že prostě nebylo kam odložit tašky. Stále jsem s sebou vláčela docela pěknou hromádku věcí a to je opravdu otravné, když člověk není natolik mobilní, jak by chtěl být. Odkládání zavazadel na stanoviště yakuzy, kde jsem díky Vevuš trávila dost času, bylo údajně tabu. Tohle mě hrozně štvalo a pokud mi někdo dodatečně řekne, že tam nějaké šatny byly, tak ten následný zvuk bude znamenat srážku mého čela s klávesnicí.

Ceny na stáncích byly někde příjemné, jinde (u česky nemluvících prodejců) klasické festivalové. Stánek s tištěnými plakáty měl ceny opravdu vynikající, pořídila jsem si gigantický lesklý plakát formátu B1 za pouhých 150 Kč. S děvčaty z koleje jsme už teď řešily, kam to asi tak plácneme, a to jsem se ještě nezamýšlela, jak to sakra odvleču domů. Stánek s jídlem mě například potěšil praženými řasami, v poslední době mou oblíbenou pochoutkou, po dvaceti korunách. Zakoupila jsem jich několik, i když vím, že se smí jen zhruba polovina balení denně, aby si člověk dlouhodobým nadužíváním jódu z řasy nepoškodil štítnou žlázu. I nárazové vysoké dávky vyvolávají nepříjemné vedlejší účinky. Což bylo na balení uvedeno tak drobným písmem, že by mě zajímalo, kolik lidí se během oněch tří dnů předávkovalo. Opravdu jen čistě z morbidní zvědavosti. Placky Natsuconu za 20 Kč jsou vzhledově moc pěkné, proto jsem se okamžitě rozhodla ke koupi. A čtvrté volume mangy Angel Sanctuary za stovku taky myslím není vůbec špatný kauf~


Před svým brzkým odjezdem jsem se ještě setkala s Niam. Ten den jsem potkala už mnoho lidí, jejichž přezdívky jsem dosud znala jen v psané formě internetové, nikoliv tištěné, zavěšené na hrudi. Všichni byli ohromně přátelští a milí, až jsem si myslela, že někdo zdrogoval buďto je, nebo mě, že všechny vnímám tak neskutečně pozitivně.
Niam je drobné přátelské stvoření tvořící ty nejnádhernější face-upy na BJD a, což zajímalo hlavně mě, rovněž panenky Monster High. K mému nesmírnému překvapení se během naší předchozí emailové konverzace nabídla zdarma se ujmout mé slečny, navíc mi donesla ukázky těch jejích a... mně spadla brada. Jsem opravdu natěšená, až uvidím výsledek. Tímhle chci říct všem těm, co na conech tiše slintají na přednáškách o BJD, případně na kloubové panenky toužebně hledí na srazech nebo internetu, přičemž na pořízení téhle drahé legrace nemají finanční prostředky: existuje levnější varianta, jak mít svou krásnou customizovanou panenku.


Po tomhle příjemném setkání jsem ale pátek odpískala.

Sobota slibovala ten nejúžasnější program. Zatímco na jiných conech mívám všeobecně problém vůbec si něco vybrat a chodím jen na přednášky starých známých firem, dostanu-li se na ně tedy, na Natsuconu bych se nejraději rozčtvrtila. Čekání před začátkem programu jsem si navíc mohla zpestřit brouzdáním po internetu, což taky rozhodně potěšilo. První den jsem byla zkrátka příliš rozesmutněna záležitostmi osobního charakteru, sobotu jsem si už ale vychutnávala naplno.
Proximina Japonská kosmetika začínala moc brzo, takže přestože bych zrovna na tohle ráda zašla, měla jsem smůlu. Jako první jsem se tedy zúčastnila až Lolita přehlídky. Na rozdíl od jiných conů byl každý styl pěkně představen, na outfity radost pohledět (mimochodem, punk lolita v podání Ještěrky ftw!).


Cosplay soutěž se s pouhými šesti soutěžícími ukázala být daleko lepší záležitostí, než podobné soutěže na větších conech. Hlavně jsem si, po tolika letech, užívala osobu soutěží provázející, totiž vtipnou Rin. To se prostě pozná, kdo moderovat umí. Absolutně náhodný výběr poroty taktéž velmi pobavil, zkrátka - NatsuConu se podařilo udělat z části programu, na níž se tradičně nudívám, něco opravdu zábavného. Škoda jen těch problémů s technikou, které se v Kinosále táhly napříč celým conem. Rin ale potíže s mikrofonem zvládala s vtipem. A přestože je to asi jen maličkost, musím ocenit i videa, která v sále běžela mezi jednotlivými body programu.


Poté jsem si zašla splnit achievement Higher Learning svou účastí na přednášce Manga in Norway: A failure?, na které se návštěvníkům představil zahraniční host NatsuConu - Kristian Hellesund. Přednáška byla v angličtině a byla opravdu zajímavá. Vůbec jsem netušila, že je Norsko takovou komiksovou velmocí! Posluchačům byl důkladně představen norský komiksový trh, navíc si kromě nově nabitých vědomostí mohli z přednášky zdarma odnést i norský komiks.
Jako další bod svého programu jsem zvolila Zenyho přednášku Nadkolenky - obdiv nebo fetiš. Jak si jistě mnozí pamatují, minule mě jeho výkon zrovna nenadchl, a tak jsem doufala, že to třeba bude lepší a já budu moct utrousit něco pozitivního. Navíc, tohle téma znělo opravdu zajímavě. Bohužel ani tentokrát nemůžu pět žádnou chválu. Na úvod úchylné AMV, které s tématem nemělo nic společného, poté několik málo informací o vzniku ponožek. Údaje by neuškodilo buďto ověřit, nebo alespoň správně přeložit, protože nám Zeny tvrdil, že byly první ponožky zhotoveny z "vlasů zvířat" s tím, že to tak bylo na anglické Wikipedii. No, a zbytek tvořily fotky, zejména Zenyho přítelkyně v nadkolenkách a vyzývavých pózách, a výčet toho, jaké to vlastně druhy nadkolenek máme ("černé s modrými proužky, černé s červenými proužky..."). Přítelkyně je pěkná slečna, ale to bohužel nezachrání absolutní absenci jakýchkoliv informací, které já zkrátka od přednášky očekávám. Takže promiň, Zeny, ani tentokráte není feedback z mé strany pozitivní.

Po této hodince strávené v Kinosále jsem se vyplazila zpět do druhého patra ke stanovišti yakuzy. Kde už se válela pěkná hromádka batožiny a podobných věcí, takže jsem se s Veviným souhlasem rozhodla ignorovat jakékoliv zákazy a složila svou zátěž. Ó, pane, to byla slast! Cítila jsem se jako Neil Armstrong na Měsíci a radostně odhopskala ven, prohlédnout si trochu okolí. Před budovou KC Zahrady byla zřízena improvizovaná čajovna, takže se v okruhu několika metrů nesla příjemná vůně vodních dýmek. Nemísila se s žádným protivným cigaretovým kouřem - kouření bylo totiž zakázáno. Člověk si taky mohl na čerstvém vzduchu zahrát hry, nebo jen tak posedět. Místa bylo všude dost a počasí bylo velmi příjemné.

Moje krátká pauza byla následována Grekovou přednáškou na téma Mahó šódžo včera, dnes a zítra. Jako vždy, ani tentokrát nemůžu nic jiného, než spokojeně vrnět při vzpomínce na rychlý tok zajímavých informací, navíc podaných zábavnou formou. Jen teď nevím, kdy si mám najít čas na zhlédnutí tolika starých dívčích anime, protože mě na to během přednášky popadla ohromná chuť. Ale aby mi někdo nevyčítal, že na svých oblíbených přednášejících nikdy nevidím jedinou chybičku, chtěla bych zmínit jednu drobnost, která mi docela ztěžovala prohlížení slidů. Nevím, jak ostatním, ale mě se poněkud hůř a pomaleji čtou ty, na kterých je polovina vět se slovesem a polovina bez - myslím, že by bylo dobré to sjednotit. Ale jak říkám, tohle je opravdu jen drobnost~
V pět hodin potom přišel čas na další mnou radostně očekávanou přednášku - hintzuovu X+1 důvod, proč se (nejen na přednáškách) navážet do yaoistek. Tohle téma mi už po přečtení připadalo opravdu těžce uchopitelné a byla jsem zvědavá, s čím hintzu přijde. Zpočátku se přednáška nesla až neuvěřitelně zábavném duchu, kdy publikum ryčelo smíchy v reakci na vtipy o yaoistkách. Následovalo zamyšlení a morální poučení, které vlastně úplně změnilo vyznění celé přednášky, což asi jen tak někdo nečekal. Opravdu velmi povedené.
Posledním bodem programu, kterého jsem se v sobotu zúčastnila, byla Tombola s panem Molotovem. Jelikož jsem zažila advikovskou katastrofu, držela jsem organizátorům palce, aby se jim vydařila. Lístek jsem si tentokrát nekupovala, přestože byl k dostání za příjemných 15 Kč. Šla jsem se zkrátka jen podívat na realizaci zajímavě znějícího konceptu. Natsuconovská tombola totiž vylosovanému neslibovala automaticky výhru, jen šanci na ni. Šťastlivec vystoupal na pódium a vytáhl si ze sáčku míček s číslem od jedné do tří, které značilo kategorii výhry. Jednička byly drobnosti typu jídlo, dvojka větší ceny jako plakáty nebo drobný merchandise k různým anime, mangy a knihy. Při vylosování trojky na člověka čekaly nejhodnotnější předměty typu dance pad nebo action figure. To všechno se ale vylosovanému dostalo do rukou jen pokud dokázal správně zodpovědět na položenou otázku či splnit úkol. Otázky se týkaly nejrůznějších anime, NatsuConu nebo japonských reálií. Mezi úkoly patřilo například rozpoznání anime podle znělky nebo video ukázky. Takže celkově - nápad zajímavý. Jak se ale ukázalo, realizace pokulhávala. Některé otázky a úkoly byly natolik těžké, že jsem se většinou vůbec nechytala. Při poznávačkách nikdy. Často byly znalosti potenciálních výherců silně přeceněny, když měla například japonštinou nepoznamenaná slečna ze slov seskládat japonskou větu. Nepochybuju, že pro slečnu byla japonština natolik cizí, jako pro mě například arabština. A já bych taky v arabštině nic neseskládala. Tombolu jsem vzdala po tři čtvrtě hodině a asi čtyřech předaných cenách. Jak dlouho tahle legrace nakonec trvala, to netuším. Snad to příště dopadne lépe, ceny se mi totiž na takový menší con zdály moc pěkné.

Neděli jsem zahájila Yuffiinou přednáškou Nostalgické okénko. Bylo krásné povzpomínat si na všechny ty hry, anime a seriály, na které jsem už dávno zapomněla. Přednáška byla takové milé ohlédnutí zpět do dětství. Jen mi to citové pohnutí chvílemi ničil jeden velmi hlučný jedinec stojící u dveří, myslící si, že celý sál netouží po ničem jiném, než vyslechnout si jeho odpověď či glosu na každou druhou Yuffiinu větu. Tohle individuum mi kazilo zážitky už předchozího dne, na hintzuově přednášce. Seděl téměř přede mnou a já, jelikož jsem ulovila jeden z míčků, kterými mohlo obecenstvo vyjadřovat svůj nesouhlas s pronesenými tvrzeními, jsem měla po většinu přednášky neutuchající touhu mrsknout míček po tom hlučném blbci. Nebýt to pouze pěnový tenisák, asi bych se neudržela.
Následovalo hodinové promítání nejlepších AMV roku 2013, poté na pódium kinosálu vstoupila Myra se svou přednáškou Fenomén cosplay. Ta byla velmi zajímavá a nabídla posluchačům plno informací. Škoda jen, že nám nebyly ukázány nějaké fotky z české scény.
Poté v sále proběhlo Vyhlášení. Takové záležitosti já příliš nemám ráda - jen sedět a někomu tleskat - ale ono to bylo díky Rin opět vtipné a milé, zkrátka fajn.
Jako svou další zastávku jsem původně plánovala Asijské lesbické filmy, cestou jsem se ale dala do řeči s Astrakem, který mě přemluvil na poslední natsuconovskou Zenyho přednášku. Otaku generace, to znělo jako slibné téma, proto jsem se Zenymu rozhodla dát další šanci. Zdálo se mi to o něco lepší než Nadkolenky, nicméně stále to mělo do kvalitní přednášky daleko. Tentokráte to ale nebyla jen Zenyho vina. I kdyby si totiž nakrásně skutečně připravil něčím podložené informace a ne jen subjektivní dojmy, patrně by stejně neměl možnost je předložit publiku, když byl neustále přerušován svými kamarády a z přednášky se tak stávala co chvíli spíše diskuze. A kdyby to bylo alespoň k tématu, achjo. Chvílemi byla tahle one-man show docela vtipná, to musím uznat, ale já se přišla něco dozvědět, což se mi jaksi nepoštěstilo.
A na závěr Zakončení. Rin s Akiko se podělily o nějaké ty informace o posledních několika dnech i plánech do budoucna a sbíraly feedback. Padly různé návrhy, například na zavedení celoročních achievementů, a já jsem zvědavá, kolik z nich bude realizováno.
Nakonec ještě bodově několik věcí, které se mi zkrátka jinam nevešly.

Organizace: Můj první con, na kterém byli organizátoři bez výjimky milí a vstřícní. Nikomu nepovolovaly nervy, nikdo nechytal amok. Každý org, se kterým jsem se setkala, pracoval na jedničku!

Stav toalet: První den čisté. Druhý den čisté. Třetí den stále poměrně čisté, ale minimálně na všech dívčích záchodech jaksi došel toaletní papír a nikoho to příliš nevzrušovalo.

Stánky: Vyhovující, zajímavé věci, přijatelné ceny. Palce nahoru za stánek s plakáty!

Program: Vynikající, zajímavý, až příliš velký skvělý výběr přednášek.

Okolí: Zahrada Zahrady pěkně zařízena, velmi oceňuju zákaz kouření v areálu.

Lidé: Tohle je velmi subjektivní, ale přijde mi, že celkově panovala perfektní atmosféra. Potkala jsem tolik úžasných, přátelských a milých lidí, jako už dlouho ne. Že by se na takovém menším conu lépe socializovalo?

Technika: Oj-oj. Nevím, jak ostatní sály, ale v Kinosále to tedy pěkně blblo. Posouvání slidů nefunkční nebo funkční až moc, mikrofon neustále vypadávající. Škoda.

Pokud by to z reportu nebylo patrné, musím to shrnout tak, že jsem nadšena. Až na drobnosti absolutně nadšena. To by mi musel spadnout atomový hřib na hlavu, abych se příští rok neúčastnila!

18 komentářů:

Nya-chan Production řekl(a)...

Poznámky:
Festival zadarmo za jednu přednášku je na většině conů standard, i na Advíku býval. Pokud se nemýlím, tak jde o všeobecně uznávanou víru organizátorů, že přednášející se bude přípravě věnovat natoli, že si ten vstup zaslouží (a taky je pak snazší ho přesvědčit k přednášení).

Nadbytek jódu poškozuje spíš štítnou žlázu, ne slinivku ^^

Dojíždění přes celou Prahu? Že ty bydlíš někde poblíž! (Hradčanská)

A koukám, že ses srazila s Rexem (hluczicz maximus). Co se dá dělat, i takoví v komunitě jsou...

Díky za pěkný report! ^^

Ely řekl(a)...

Nya-chan: Když jsem přednášela na Adviku, právě že jsem za přednášky (2) dostala zaplaceno, ale vstup jsem si stejně hradila, pamatuju-li si dobře :/

Ježiš, děkuju, jsem vůl. Vím to, a napíšu slinivku, ach. Opravdu díky moc ^^'

Střížkov, jsem-li v Praze u rodiny :D

Já moc děkuji za pěkný komentář! ^^

Jana Votrubova řekl(a)...

Děkujeme moc za zhodnocení a připomínky. O víkendu dám dohromady asi nějaké shrnutí a pár odpovědí na dotazy, co se objevily (ty růžobé pásky měly své opodstatnění!)

Jinak šatna, resp místnost na odkládání věcí byla vedle yakuzy v tělocvičně. Sice pravda nebyla hlídáná, ale odložit se tam dalo cokoli.

Ely řekl(a)...

Akiko: *zvuk srážky čela s klávesnicí* No jo, měla jsem se na možnost odložení věcí zajít zeptat na Informace a ne jen několika náhodných orgů =____=

Tweedledee řekl(a)...

Pro mě byl NatsuCon ze všech conů, na kterých jsem letos zatím byla, nejpohodovější a nejzajímavější, co se programu týče, hrozně moc jsem si ho užila :) Jen mě teď trochu mrzí, že jsem si na koupi placky vzpomněla až moc pozdě :'D

Křehká Figurka řekl(a)...

Díky, díky za krásný report...již několikátý který čtu a pěje chválu :) Když koukám na Cosplay soutěž, uplně mi to připomnělo Ostrakon s 8 soutěžícími a zase jsem si vzpomněla, jak jsou komorní cony krásné :) Mírně mě irituje, že si to uvědomuji až teď.
Gratuluji k tomu, že jste se konečně s Veve setkaly (když jsem s ní byla na kafe svěřila se o té skvělé "výměně", která proběhla, abyste spolu mohly jet vlakem:)). Jsem prostě ráda a zároveň se mírně bojím, že nám to bude taky tak dlouho trvat :D

Veve řekl(a)...

Já jsem taky moc ráda, že jsem tě mohla poznat, tvá přítomnost mi vždycky prozářila den :) A mám pocit, že tohle byl con v duchu "poznej co nejvíc nových a super lidí" :)

A to odkládání v tělocvičně... ty jo, to mě vlastně za celou dobu nenapadlo. Já myslela, že si tam odkládají věci jenom lidi, kteří tam spí... Já měla teda celou dobu věci u yakuzy, ale teď si připadám jako blbec, že mi vlastně nedošlo, že si tam vlastně nechali věci i lidi, kteří spali v Kinosále :D A vypadá to, že to věděli všichni kromě mě. Ach jo *prásk hlavou do klávesnice*

Jinak s tvým reportem souhlasím, taky se mi tam strašně líbilo a cítila jsem se tam vážně skvěle :o) Bylo to milé, bylo to uvolněné a těch pár přednášek, které jsem viděla, bylo fajn :) Až teda na tu Zenyho o harémovkách, která by se dala shrnout slovy "Zeny vypráví o Zenym". A ani mi nevadily růžové pásky, svým způsobem se mi vlastně líbily :D A byly odolné, přežily asi tři sprchování, což je u podobných náramků asi to nejdůležitější. Moc se těším na příští ročník.

Veve řekl(a)...

Křehká figurka: Mě teď asi minutu úplně šrotovalo v hlavě kdo jsi, že máš radost z toho, že jsme se s Ely konečně viděly a to kafe mi tam vůbec nesedělo a pak mi to konečně došlo :D Jsem fakt blesk. V pátek mě můžeš praštit :D Ale jemně!

Křehká Figurka řekl(a)...

Veve: Pokud budeš mít krásný klobouk, tak tě nepraštím :)

Ely řekl(a)...

Tweedledee: Cítila jsem to stejně :)
Á, to je škoda, takhle nebudeš moci hmatatelný důkazem doložit fakt, že ses účastnila prvního ročníku :D

Křehká Figurka: Já si vždy myslela, že mám ráda větší cony a hle, najednou sdílím tvlj názor ohledně krásy těch komorních :)
Já vůbec nevím (nebo spíš možná zapomínám?), že se znáš s Veve, ha! :D
Jelikož nám to s Veve trvalo nějakých pět let minimálně, tak tragicky bych to... snad... neviděla, neboj xD

Veve: Příště budeme chytřejší, staroušku :D
Náhodou mě se ta růžová taky líbila! Píšu, že s tím názorem nesouhlasím :D Ladila mi ke všemu mému černému oblečení, minimálně v mé podivné mysli xD

Veve řekl(a)...

Já vím, já jenom měla potřebu se k těm náramkům taky vyjádřit :)

A budeme, no. Xim mi říkala, že v té tělocvičně se vlastně oficiálně ani spát nemělo, což jsem taky nevěděla, protože jak jsem spala u toho kamaráda, tak jsem nesháněla informace o tom, jak to na Natsuconu funguje, neboť kufr jsem měla u něj a kabelku jsem si případně nechala na jakuze :) Ale příště už budeme připravené!

hitomi řekl(a)...

Moc pěkný report :) stihla jsi zrovna ty části programu, které jsem musela bohužel kvůli službě oželet, ale i tak souhlasím, že to byl maximálně povedený a pohodový con. Doufám, že i další ročníky budou v podobném duchu. A díky za komentář na mém blogu, aspoň mám pak pocit, že se s tím nebabrám zbytečně :)

Anonymní řekl(a)...

Hezky sepsané - Natsucon byl vážně super a už se těším na další ročník. Akorát mě mrzí, že jsem zmeškala tvou přednášku o Gacktovi... A o Achievement game jsem se dozvěděla, až když se vyhlašoval vítěz. :D (facebook Natsuconu jsem předtím ale vůbec nesledovala, takže moje chyba)

A pak se nám musíš pochlubit s fotkou své panenky! :) O pořízení BJD jsem kdysi hodně uvažovala. Ale nakonec mě to naštěstí přešlo a jen obdivuji fotky. :D ...a teď asi strávím nějaký čas na blogu Niam - moc hezký blog ;)

Ren

Ely řekl(a)...

hitomi: Jaképak zbytečně, jsem tvůj tichý stalker! :) (Tož zkusím být nápadnější :D)

Ren: Proč až teď zjišťuju, že tam bylo tolik lidí, které bych ráda poznala osobně? ^^'
Panenkou se pochlubit plánuju, jen tak nějak uvažuju, jak to zamaskovat, aby se to hodilo na blog o japonských nákupech a zážitcích a neděsila jsem tak část svých followerů xD (Jó, s množstvím přichází respekt)

Grek1 řekl(a)...

Děkuji za zpětnou vazbu. Nikdy by mě podobná věc nenapadla, takže další důkaz nutnosti podobných reportů.
Pro příště se pokusím ujednotit "větnost" nebo heslovitost bodů na jednom slideu.
Pokud máš další návrhy či připomínky napiš mi je prosím buď sem nebo na email grek001@gmail.com . Totéž samozřejmě platí pro všechny návštěvníky těchto stránek.

Ely řekl(a)...

Grek: Žádné další připomínky nemám, jak říkám - už tohle je z mé strany opravdové hnidopišství ^^'
Já ještě jednou děkuju za velmi zajímavou přednášku~

Lucie Škrabalová řekl(a)...

Moc pěkná recenze (děláš velmi obsáhlé, věcné a čtivé recenze,btw..), a souhlasím snad opravdu se vším. Jen mě trochu mrzí,že jsem nebyla na té už legendární přednášce od Zenyho (slyšela jsem o ní hodně).
Jinak mne moc mrzí,že jsem nebyla na tvé přednášce, ale bohužel byla na mne moc brzy. Tak snad na jiném conu ^^

Ely řekl(a)...

Kůzle: Moc mě těší, že považuješ moje recenze za čtivé, děkuju~
Co se Zenyho týče, nejsem si tak úplně jistá, zda tě má co mrzet... a stejně je to vlastně i s mojí přednáškou ^^'

Okomentovat

Děkuju za vaše komentáře, poznámky, (Wolfiiho) trollení, kritiku, pochvaly nebo zkrátka jakýkoliv shluk písmen.

 
 

Nákupní deníček Copyright © 2014 Design by Ely