pátek 29. března 2013

Japonské jaro, část II.

Tak nakonec musím zahanbeně přiznat, že z dalšího programu Japonského jara jsem se zúčastnila už jen divadla - Poperuka Monogatari aneb How I Met My Mazá ^^'
Co se této události týče, Japonskému klubu se povedlo nemožné. Myslela jsem, že úžasný počin z minulého roku není možné ničím trumfnout, ale opak se ukázal být pravdou. Letos to bylo g-e-n-i-á-l-n-í! Potěšilo mě, že se oproti loňsku dostavila i část profesorského sboru a přišlo mi strašně kouzelné, že dorazila i Nag-sensei a dokonce Minagawa sensei (japonský profesor, co nás měl loni na blokovou výuku, námi familiérně přezdívaný "pohádkový dědeček"). Nemohli téměř ničemu rozumět, ale přesto se s radostí zúčastnili.

K samotné hře se vyjádřím následovně: jsem pravidelným návštěvníkem divadel, kvalitní ostravské scény. Přesto musím Poperuku zařadit mezi nejdokonalejší hry, co jsem kdy viděla. Před klasickou kulturou bych asi vždy volila drama v podání studentů japonštiny, protože nikde jinde nemáte důvod z plna hrdla křičet téměř půlhodinu smíchy. Škoda, že ani atmosféra ani decibely námi produkované z videa vůbec nevyniknou.
My druháci jsme to chytili skvěle, chápali jsme naprosto všechny narážky na naše skripta nebo na výroky W-senseie, o což byli určitě ochuzeni prváci, natož pak obyčejní smrtelníci. Myslím, že slovenština pro mě už bude až nadosmrti kansai-benem a kdykoli uvidím v textu "tašika ni", budu se tiše chichotat. Divadelní sbor se zkrátka opět podílí na utváření naší mluvy a interních vtípků.

Pokud by se někdo chtěl přesto pokusit porozumět našemu japonštinářskému humoru, přikládám video (které je perfektní, i s vysvětlivkami slovíček) a jen na okraj poznamenám, že Suzuki, Jandera a spol. jsou smyšlené osoby z našich skript, na jejichž příhody (otrava jídlem) postavy naráží. "Je mi tma" a "s sebou suru" jsou tvary vymyšlené W-senseiem, i narážka ohledně šinkanZenu patří jemu. Kdyby to totiž někdo chtěl vyslovovat takhle... "Takové studenty nepotřebujeme, můžete zabít.".


A mimochodem, před několika dny mi dorazila dlouho očekávaná kniha - Women, Media and Consumption in Japan. Měl by to být můj hlavní zdroj pro bakalářku a moje jediná spása a naděje. Ani nebudu psát, kolik času mi zabralo hledání podobné knihy a kolik chvil plných zoufalství jsem prožila, když jsem se obávala, že nic podobného nikdo nenapsal. Nakonec ale vše dobře dopadlo a mně se jí navíc podařilo za docela rozumnou částku pořídit.

Jak už název napovídá, kniha se pokouší prozkoumat obraz ženy vytvořený moderní konzumní společností, a zabývá se různými druhy médií zaměřených na japonské ženy. Údajně. Ještě jsem bohužel neměla čas ji otevřít a s děsivou vidinou zkoušky z britské literatury to vidím tak, že ten čas až do ukončení semestru mít ani nebudu. Samozřejmě to asi není úplně mainstreamové čtení, ale já věřím, že bude kniha zajímavá~


2 komentáře:

Kaja Kamisama řekl(a)...

Ta knížka musí být zajímavá, rozhodně bych se do ní někdy ráda podívala. Hodně zdaru!

Ely řekl(a)...

Kaja Kamisama: Kdybych ti jí měla jak půjčit, ráda bych to udělala :)
Děkuju <3

Okomentovat

Děkuju za vaše komentáře, poznámky, (Wolfiiho) trollení, kritiku, pochvaly nebo zkrátka jakýkoliv shluk písmen.

 
 

Nákupní deníček Copyright © 2014 Design by Ely