pátek 29. června 2012

Složitá cesta čtenářova (Očekávání – Šin'iči Hoši)

To bych nevěřila, kolik práce může dát takové čtení. Tedy přesněji – než se člověk k vytouženému čtení dostane. Mám před sebou poměrně dlouhý seznam zajímavých knih od japonských autorů, které mi doporučili známí a já si je po celý rok poctivě zapisovala a těšila se na prázdniny, až se k oněm knihám konečně dostanu. Předpokládala jsem, že si pro ně jednoduše zajdu do naší knihovny, ale právě zde je zakopaný pes. Naše dobře zásobená knihovna z důvodů mě neznámých nevede ani tak populární knihy, jako jsou Murakamiho Čáry! A samozřejmě tedy ani jiné tituly z mého seznamu.
Poprosila jsem proto máti, která zase poprosila své známé z okolních měst, aby se mi pokusili alespoň některé knihy sehnat. V rozhozené síti uvízli i někteří náruživí čtenáři, co knihovnu navštěvují často, proto jsem už za několik dní znala výsledky jejich snahy. Bohužel nebyly pozitivní. Okolní města knihy mají, ale všechny jsou rozpůjčované. Odkdy se nám tu vyrojilo tolik zájemců o japonskou literaturu...?

Začala jsem se tedy opravdu snažit a pěkně si dojela vyřídit průkazku do Knihovny města Ostravy. To není zrovna nejlevnější tah, když si vezmeme, že i tam po polovině z knih, o něž mám zájem, zůstalo na policích jen prázdné místečko a momentálně se nacházejí někde se záložkou uvnitř na nočních stolcích ostravských čtenářů. Zaplatím si tedy za rezervaci, za roční průkazku a při každé vyjížďce pro půjčení daného titulu to mám navíc s autobusem kulturu za padesát. Ale co bych pro své vzdělání neudělala, že?

Jako první se mi povedlo sehnat Očekávání, povídkový soubor, které má na svědomí Shin'iči Hoši (Ano, dlouho jsem přemýšlela, jak tuhle větu formulovat bez potřeby skloňování spisovatelova jména). Jako nadšeného čtenáře sci-fi povídek mi jeho sbírka 31 krátkých příběhů skvěle padla do noty. Povídky jsou různých žánrů – mnoho je detektivních, některé obsahují záhadné prvky, jiné jsou čisté science fiction. Všechny spojuje jednoduchý vypravěčský styl, který ovšem vůbec nevadí, a překvapivá pointa. Kniha je to velmi čtivá. Po týdnu, kdy jsem bojovala s Kafkou, jsem ji dala za dvě odpoledne a litovala jsem, že není tlustější.
Povídky, které mě zaujaly nejvíce: "Zármutek" a "Řešení".
Mimochodem, také vás vždy pobaví, jak si lidé dříve představovali, že už začátkem nového tisíciletí budeme žít mezi roboty a podobnými technickými vymoženostmi?~ ^^

Autorovi u nás vyšly dva povídkové soubory – Očekávání a Někdo zaklepal. A i druhá zmíněná kniha bude stoprocentně ležet mezi ostatním obsahem mojí kabelky při mé další návštěvě ostravské knihovny.

11 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Ostrava má určitě velkou knihovnu, takže stojí za to využít meziknihovní výpujční službu. Trvá to sice měsíc, takže je to rada spíše pro příští rok nebo dobu, kdy zbývá volný čas ve/po zkouškovém. Vyplatí se jít po menších okresních knihovnách, kde není poblíž žádná VŠ a významnější město; tam nehrozí náhlý syndrom budu-inteligentní-japanofil (tímto se omlouvám těm slečnám, které jsem potkala na Píseckých slavnostech).
Doporučuju, překvapivě, právě Písek. Co vím tak z hlavy:

Osamu Dazai: Člověk ve stínu
Sóseki Natsume: Polštář z trávy
Džuničiró Tanizaki: Deník bláznivého starce, Klíč, Sestry Makiokovy, Most snů
Šúsaku Endó: Moře a jed, Mlčení
Morio Kita: Lidé z rodu Nire
Masudži Ibuse: Černý déšť, Na vlnách
Kazuo Ishiguro: Malíř pomíjivého světa

... a tak sedm dalších, které jsem dobré dva roky nečetla, ale vím, že tam jsou. Zítra tam mám cestu, nechám si vyjet seznam (už mě tam jaksi znají, ehm).
Když je nemám v ruce já, jsou vždy z 98% k dispozici:-)

~S.

Ely řekl(a)...

Polštář z trávy právě čtu, jako mnoho jiných mi ho tu nějaká dobrá duše doporučila, nebylas to ty? :) První kapitola mě svými úvahami naprosto nadchla~
Jsou Lidé z rodu Nire dobrá četba? Kdosi mi říkal, že je to poměrně nezáživné, tož nevím :/
Celkově ale - ach jo. Tolik skvělých knih a já stejně budu moct přečíst jen zlomek z nich, neb mám ve druháku britskou a americkou literaturu a budu muset načítat na tyhle předměty m=_=m
A to je prostě utrpení, že mi to vezme půlku čtecího času z prázdnin a ještě mě to bude štvát během roku. Člověk by někdy tak rád využil univerzitní i olomoucké knihovny, ale vůbec není kdy, ach.

Jsi strašně hodná, děkuju! <3

Anonymní řekl(a)...

Ano, to budu já.
Stejně jako jsem ten, kdo se zakuckal u cigarety, když si přečetl „nezáživná“ a pochopil, že mluvíme o jednom z děl, které se budou učit pod Japonskem 20. století další generace. Jistě, je nezáživná, pro všechny, kteří patří pod „co tam, sakra, dělají?!“ definici.
Jinak, pochybuju, že ji tak budeš cítit. Není nezáživná, je sakra krutá, nejen pro své protagonisty, ale i čtenáře. Připomíná Sophiinu volbu - když vydržíš, budeš si přát, abys to neudělala.
A o tom by literatura měla být - nezapomeneš.

P.S.: Omlouvám se za Nireovskou upřímnost

Ely řekl(a)...

Pak tedy ještě jednou děkuju za skvělé doporučení, tvůj vkus mi rozhodně sedne, takže jsem se rozhodla ohledně literatury věřit tobě~

Ach, pardon, rozhodně bych nechtěla, abyses kvůli názorům mého okolí zadusila!
Myslím, že ses minula povoláním a reklamky utřely nos - nevím, jak to děláš, ale nic nechci momentálně víc, než si s tou knihou lehnout někam do pelíšku (Nedoko. Proč to slovo dával W-sensei do znaků? Už ho nikdy nezapomenu...) a číst až do noci. Jednoznačně skáče v pořadníku hned za Polštář z trávy :) (nevrátí-li mi nějaký dobrodinec mezitím ty Murakamiho Čáry)

Ty momentálně čteš něco zajímavého, nebo už knihovny nevedou nic, co by tvýma rukama neprošlo? ^^

Anonymní řekl(a)...

Popravdě, už zhruba od hodiny poté, co jsem uveřejnila komentář, se cítím trochu jako (gigantický) idiot. Nemám nejmenší právo ventilovat vlastní frustrace na tvůj blog. Abych to vysvětlila (není důvod, ale můžu se svěřit? Čímž jsem úspěšně zkopala předchozí věty:-)), o víkendu jsem byla navštívit rodiče, a zmínila jsem, že koketuju s myšlenkou zkusit se po letech znovu přihlásit na VŠ. Nemají už do toho co mluvit, ale „buď ráda, že máš práci (kterou nenávidím, ale složenky se neptají), děda ti nechal barák (tam není co napadnout, samozřejmě), a stejně na to nemáš (dvakrát mě po maturitě nevzali na UK – dobře, nemířila jsem zrovna nízko)“, nebyla ta nejteplejší sprcha, protože část mě si říká, že bych možná nebyla na zbytek života definující škole úplně na odpis. Takže, asi tak - nepřešlo mě to včas.
V každém případě, děkuju, žes to vzala takhle, zasloužila bych si za to, z čeho přímo lije závist kombinovaná s ublíženectvím, virtuální facku.
Ale za tím, že ta kniha má jedinou chybu, a to, že o ní neučí na SŠ, si stojím:-).

Šóhei Óoka: Ohně na planinách. Měla by být snadno k sehnání. Knihovny na tom tak dobře nebudou, ale přes Kanzelsberger jsou schopni objednat ji do tří týdnů. Když jsem se kdysi naivně hlásila na Psychologii, měla jsem načteno vše doporučené, a to mi dalo kulové v rámci přijímaček (chyba na mé straně přijímače), ale dost zkušenosti na to, abych pochopila, že beletrii v tomhle směru definují Japonci. Nakonec, mají všechny předpoklady, vzhledem k tomu, co se za 2. SV událo.
Nehledě na to, že je tištěná tou formou/na tom papíře, který tak neskutečně nádherně voní:-).

A k tomu, což asi budeš znát (fangirl mode activated), Antonín Líman: Kouzlo Šerosvitu. K ní není moc co dodat, snad jen… „seberte mě z podlahy, bůh s velkým J napsal další knihu!“

Ely řekl(a)...

Ale mně to opravdu vůbec nepřišlo jako ventilování frustrace, pouze jako normální odpověď na můj lehce přistupidnělý dotaz :) Nemáš vůbec co vysvětlovat ani důvod cítit se jakkoli jinak, než je normální stav tvého cítění. Žádná virtuální facka se konat rozhodně nebude :)
Ani nevíš, jak ráda čtu, že znovu uvažuješ o vysoké! Jak jsem už v naší předcházející konverzaci vyjádřila, opravdu si myslím, že ty na akademickou půdu patříš :) O čem konkrétně uvažuješ? Pevně doufám, že nezůstane jen u uvažování, i když samozřejmě chápu tvou nesnadnou situaci. Tedy, nechápu, můžu se jen snažit se vcítit. Kdyby byla alespoň ta podpora rodiny, ach. Ta je přeci jen důležitá v každém věku.

Poctivě používám funkci Kopírovat a Vyjmout a přikládám do dokumentu se svým seznamem četby ^^ Opravdu ti moc moc děkuju~

Anonymní řekl(a)...

Každý máme nějakou situaci, a myslím, že když se rozhlédnu okolo sebe, jsem na tom ještě dobře. Ale spokojení se sama se sebou při myšlence "jsou horší osudy", je nefér vůči těm osudům *jsem na úplně na dně a stejně klesám dál* (já bych s nimi neměnila, oni ano) a zoufalé vůči těm *jsem na tom velmi dobře, budu bojovat za ještě líp* (oni by neměnili, já ano). Pokus o prodavaččinu pseudo-filozofii:-).

Mám tři varianty, protože když už si mám za cenu přihlášky odpustit pár krabiček toho posledního, co dělá loosera cool, protože hrdě příspívá do státního rozpočtu tím, že postupně nevyjde schody a bortí retngen, tak ať je to rovnou karton či dva.

1. Anglistika-amerikanistika na FF UK (papoušek se pokusil naznačit „stejná řeka jako tenkrát, teď se rovnou potopíš“ tím, že se zřítil z parkosu)

2. Japonská studia na FF UK (celý internet právě vyprodukoval kolektivní LOL WTF?)

3. Tvůj obor.
Když tam studuje někdo jako ty a Ayuku (obdivuju tu slečnu, pokud správně tuším, je to už její druhá škola, ve smyslu „I nailed the first one, keep on shining on this one“?), přijdu si mírně nedostatečná (ale to je v pořádku, protože pokud máš ve mě víru, mohla bych být alespoň průměrná, když si vůlí, meditací a únosy a krutým mučením televangelistů vytvořím třetí hemisféru).

Na co se v souvislosti s UPOL bojím podívat, jsou TOSP, protože jsou-li tam, můžu si dekret o nepřijetí rovnou napsat, vytisknout a zarámovat sama, a šest krabiček Moonek mi zbyde.
Fakt také je, že bych se chtěla věnovat primárně japonské literatuře (a těžko se najde větší sensei na tohle, než Zdenka Švarcová), a jp-aj na UPOL je je v tomhle směru škola zaměřená prakticky, nemající někde ve sklepení obrovskou modlu s Manjóšú, které se po přežití prvního ročníku chodí všichni klanět (pokud tam není, jen co splatím ptáka, vezmu si půjčku na tohle:-))).
Ale, zase, nechtěla bych přežít Saw I-XVI(či kolik dílů už to má)-treatment, abych zjistila, že jsem se vzdala všeho (a že bych musela - prodejem baráku počínaje) pro něco, co mě vymodeluje jako naprosto nepoužitelnou pro poptávku japonsky hovořících Čechů na pracovním trhu.
Proto... ve finále, asi bych chtěla UPOL.
Ve finále také, možná se mi víc než hodí tvůj názor na tohle.

... Bož-Gackte náš, jenž bys měl změnit svůj nejnovější look zpět k jednomu z těch sedmdesáti předchozích, kde ti to seklo, protože tohle mi zhoršuje dioptrie, tohle je zase sloh... pípám tímto svou omluvu.


P.S.: Mám to tu už delší dobu, a sice je to nad mé skromné možnosti pochopit cele, protože učit se japonštinu z Minna No Nihongo pod vedením Me&Myself&I je forma mentální sebevraždy a tohle mi občas pomohlo ujasnit si, co tím chtěla grammar sekce říci, a pro skutečného studenta to může být fajn příručka. Jestli ještě nemáš a jsi torrentář...
Oxford Japanese Grammar&Verbs
http://thepiratebay.se/torrent/4718270.
Jestli ne, dala jsem ji na 4shared, ale ještě tak hodinu se to pdf vs. střep modem Zyxel vs. vyspělý svět bude prát, tak sem pak hodím link, budeš-li mít zájem.

... Bůh 2012 si ty oranice ve vlasech očividně hodlá nechat dál a celkový F-Y výraz mi doporučuje, ať se naučím vyjadřovat stručně.

Ely řekl(a)...

Přiznám se, že srovnávání s ostaními, zejména těmi méně šťastnými, už nějaký ten rok vysloveně nesnáším. Co je člověku platné, že se "děti v Africe" mají hůř, když jediné, na co sám dokáže myslet, je "Proč já...?". Navíc je lidský mozek zařízen tak, že není-li na tom člověk například dobře zdravotně, jediné, čeho si všímá, jsou ti zdraví. A takto v každé situaci. Pak teprve utěšující "jsou na tom lidé i hůř" má nulový efekt.

Ach, ošklivý zlozvyk. Kéž se najdou věci, které tě někdy budou dělat "stejně cool" i bez toho zničeného zdraví :)
(Ano, myslím, že z těhle dvou odstavců jde poznat, že na to zdraví jsem poněkud, ne bezdůvodně, vysazená O:) )

1) Papoušek v tomhle nemůže mít pravdu, protože příjmačky se neustále všude mění a například my, co jsme měli loni příjmačky vědomostní se zaměřením na ZSV a dějepis zejména, jsme byli obeznámeni s tím, že letos se pod stejným názvem skrýval test, který připomínal ze všeho nejvíc sázení Sportky. Otázky typu "Co v polštině znamená" nebo věci z absolutně jiných oborů. Ehm. Myslím, že UK nebude v tomto výjimkou, všude se to rok od roku mění :)

2) O tom bohužel nemám co říct, nikoho osobně neznám. Mě samotnou vyřadil počet požadovaných jazyků, jinak bych se o toto bývala taky snažila. Ale já umím trochu německy, trochu francouzsky a hodně anglicky, a to by nestačilo. Chtělo by to 2x to "hodně" :/

3) Ano, Ayu má vystudovanou jakousi biologii a obdivujeme jí všichni ^^ Upřímně, když jsem se před rokem dozvěděla, že se na UPOL hlásí, zděšeně jsem pobíhala bytem a modlila se, aby jí vzali na UK, protože jsem se strašně bála být s někým takovým ve třídě. Znala jsem její blog už dlouho předtím a věděla jsem, jak je dobrá. A potom jsem najednou zjistila, že někdo takový bude sedět jen pár metrů ode mě a nemohla jsem myslet na nic jiného, než že budu za úplného debila, s prominutím! Ale nakonec se z Ayu vyvrbila strašně příjemná slečna a moje dobrá kamarádka a já se svým předcházejícím pocitům s odstupem směju. Jak moc jsem se bála, že oproti ní nebudu zvládat... ale jsou to jen pocity a ty nikdy nic nevíš najisto, dokud to nezkusíš. A nikdy to nebývá až taková tragédie, jsi-li alespoň trochu studijní typ~

Ano, to je vše pravda, co píšeš. Nevím nic jistě, ale říká se, že například na UK je studium japonštiny zaměřené spíše na literaturu a u nás na jazyk. Někdo dokonce říkal, že si na studenty UK zaměstnavatelé stěžovali, že neuměli mluvit, ale co já vím, co je na tom pravdy? Psala o tom také, tuším, něco T'Sal u sebe na blogu :) Bohužel vůbec nemám kontakt na žádného pražského studenta, abych se zeptala na jeho názor :/ Musí to být pro tebe strašně těžké rozhodování, je mi líto, že ti nemůžu více pomoct.

Ach, tohle oslovení, člověk by to tak chtěl nějak zakomponovat do své chystané Advíkovské přednášky o Gacktovi, kterou ještě strachy ani nezačal připravovat, protože se obává, že by se už jen u toho nervově sesypal... :D

Tuším, že ji mám na flashce, ale nemyslím, že bych jí už někdy otevřela O:) Jsi ale strašně hodná, jak na mě myslíš~ Je to smutné, jak člověk pro samé studium nemá už vůbec čas na samostudium m=_=m Každopádně velmi šikovná knížečka o japonských slovesech jde už nějaký ten rok koupit u nás (a nějaký ten rok už se na to taky chystám, ehm) a je velmi šikovná. Někteří spolužáci ji v praxi skutečně využívají, což bývá u podobných knížeček poměrně vzácný jev.

Oranice... ach, asi tě budu citovat! :D

Anonymní řekl(a)...

Máš naprostou pravdu. Vytisknu si tenhle odstavec a budu se na něj dívat jako na citát z vynikající knihy, protože v něm je nesmírně pravdy.

Ale ony už tu jsou. Stačila by mi dřevěná noha, páska přes oko a doplněk na rameno už mám:-). Ne, upřímně, nejsem ten typ „chci přestat“, ale říkám si, proč jsem vlastně začala; kromě častého praní a ústní vody v kabelce, to absolutně nic nedává. Ovšem, dva dny bez, a lámu si nehty od stěnu. Kdo začne a pokračuje do závislosti, je prostě blbec, který se pak diví, kam tenhle týden zmizely ty peníze.
(A já, myslím, že se bych si od té vysazenosti měla vzít hodně. A to zcela vážně).


Dala jsem si meditační víkend, popsala stohy papírů se sloupci výhody/nevýhody a zkoušela strčit hlavu pod studenou sprchu, ale jak se jednou rozhodnu pro životní krok, změní to jen srážka s vlakem. FF UK a UPOL.
K tomu prvnímu se mi podařilo zkontaktovat Lenne, takže mám nějakou představu, a to druhé (mám spoustu konkrétních otázek, můžu se na tebe obrátit?) – miluju angličtinu a chtěla bych se posunout někam v japanistice, takže, teď si říkám, co mi v tom vlastně bránilo, když možnosti tu jsou, a záleží jen na mně.
… třeba bychom jednou byly spolužačky:-))).

Ayuku ode mě pozdravuj, protože je to ten typ člověka, kterému bych jednou hrozně chtěla potřást rukou, jelikož si to jednoduše zaslouží. Jeden nemusí vynalézt přelomový lék nebo mít pod pódiem sto tisíc fanoušků, aby byl obdivuhodný.

Budeš mít přednášku o Gacktovi? Chce se mi zařídit si dovolenou, abych ji mohla navštívit.
Jen si ty metafory klidně vezmi, nakonec jejich lasturou je ten, kdo ať už cokoliv udělá, je to vždycky perla.

Porozhlédnu se, popravdě, hned, co tohle odešlu.
To mi připomíná, z jiného soudku, před dvěma lety jsem byla zvenčí úplně dojatá japonsko-českým slovníkem pana Krouského (taky jsem o japonštině jako takové věděla všechen Solitaire, jen ne, že na áčkách můžeš stavět). Pak jsem ho otevřela pro skutečné použití… a… řekněme, že jsem těmi mnoha stovkami ráda přispěla a také umí dobře lisovat čtyřlístky. Jiné využití se stále hledá.

Myslím ráda, věř mi.
Zn.: Nechceš okopírovanou a kroužkově-A4 na šířku-svázanou Kodjiki? Dělala jsem kdysi brigádu v kopírce, známosti zůstaly, budějovická knihovna ji minulý týden měla (ve slovenštině, to by snad nevadilo), já si připomněla studentská léta hned dvakrát, po celou dobu Crescent v uších:-).

~Shall

Ely řekl(a)...

Takových peněz likvidujících, zdraví ničících věcí bez jasného smyslu je ale hodně (Já osobně nechápu ani alkohol, ale to už je opravdu zřejmě jen ve mně, neb se dokážu královsky bavit i bez něj) a myslím, že se závislosti na nich nejde snadno zbavit právě proto, že člověk nemá ujasněno, proč to vlastně dělá a proč by tedy měl přestat. Chce to naprosto nezviklatelný postoj typu stalo se to tak a tak, dělám to a to a přestanu kvůli tomu a tomu, protože je to zbytečné a ubližuju si. Vyzkoušeno :) (Sic ne na kouření, ale na sviňárně snad ještě větší.) Ale dokud člověk nedojde do toho stádia, to je holt těžké.

Budu ti naprosto neskutečně držet palce. Budu žmoulat své šťastné fotky Gackta, kteřéžto jsme s kamarádkami měly všechny u příjmaček v podprsence. Je to blbost, takové potem promáčené papíry, ale já tvrdím, že fungují :D
Jé, Lenne, o té jsem už tolik let neslyšela! Čítávala jsem její blog kdysi, i přes tolikeré přesunutí, ale potom jsem už nové adresy přestala hledat, protože když někdo nechce být nalezen, proč po něm pátrat? :)
Jakýkoli dotaz tě napadne, sem s ním, samozřejmě! :) Bylo by to úžasné, kdyby vše vyšlo~ (Ale jelikož věřím, že svět je můj Matrix, říkejme rovnou „až to vyjde“, ať se už rozhodneš pro kteroukoli ze škol. Protože ti prostě nesmírně věřím.)

Tak, pozdrav Ayu jsem vyřídila :)

Vůbec se mi nechce to přiznávat, protože jakmile si to připustím, tak nějak cítím, že se ona přednáška stane realitou. Ano prosím. Já, která o něm téměř nic nevím a mám z něj pouze postavičku k zasmání, budu mít přednášku před hordou lidí, kteří znají každý jeho krok. Rozhodla jsem se navíc naprosto sebevražedně pro téma „Co o Gacktovi možná nevíte“ (protože pardon, ale každoroční výčet vydaných alb a životopis z Wikipedie opravdu předvádět nehodlám), aby nebyla přednáška stejná jako obvykle. Což je nápad zhruba stejně inteligentní, jako stavba sněhuláka v létě, protože je mi naprosto jasné, že 90% přítomných bude vědět naprosto vše, co budu „přednášet“. Ty uvozovky proto, že – to je ta naprosto nejvtipnější část – nejsem schopna mít prezentaci ani před hrstkou spolužáků, které dobře znám a o nic mi v tu chvíli nejde. Natož tohle! Obyčejně lidé, když se rozmluví, spadne z nich nervozita. Já jsem asi exot, ale na mě se navaluje tak dlouho, dokud se mi v krku neudělá knedlík v přesně ideální velikosti, aby mi zabránil mluvit. Což zabere cca 3 minuty. U toho se budu klepat jak osika a myslím, že než se dostanu za povinný životopisný úvod, uteču z místnosti s brekem. A co je nejlepší? Další den mám Malice Mizer… Nemusím navíc říkat, že ještě nemám připravené ani Ň, že. A že tam asi budu muset skončit u toho Wiki výčtu, protože jak jinak to udělat?
Dovolenou kvůli tomuhle, to opravdu nechceš, věř mi :D

A také onen slovník skvěle chytá prach, na to nezapomínej! :) A víš, jak ho chytá nejefektivněji? Když stojí vedle slovníku od LEDy, dvakrát tak široká plocha toho nalapá víc :D


To by bylo opravdu možné? Nechci tě rozhodně nijak otravovat nebo ti komplikovat život, ale kdyby to nějak šlo, byla bych ti naprosto neskutečně vděčná!~

Shall řekl(a)...

Omlouvám se za pozdní odpověď – náročný týden.

To člověka asi nakonec dělá, protože nevím, jak to vyjádřit jinak, než „faulty creature“. K postoji, který máš, se já budu muset teprve dopracovat (je svým způsobem krásné vědět, že se lze poučit od někoho mladšího a chytřejšího… opravdu, nakonec platí, že moudrost se získává napříč lidmi).

K tomu už mi bude jen stačit, když si na mě v den přijímaček uděláš minutu čas a popřeješ mi štěstí:-). Nezáleží na tom, která vyjde, pokud vyjde jedna či nakonec žádná, nebudu jednou v domě důchodců nebo na LDN s respirátorem litovat, že jsem nezkusila, patos nepatos, jít za svým snem. Protože to by nakonec byl ten největší průšvih – vědět, že jsem možný bod B nechala v teorii.

To jsme dvě, ale měla jsem výhodu, koupila si od nás loni páreček andulek (táta chová lutino a violety, jako by nebylo patrné, že jsme rodina od opeřenců:-))). Svět, obzvláště Jižní Čechy, je nakonec hrozně malý.

Děkuju, opravdu. Za ochotu snést mé budoucí dotazy a za vyřízení pozdravu. A taky vůbec za všechno.

Nejenže nepochybuji, že bude skvělá, ale taky tleskám tomu, že to nechceš podat jako předmět ve škole (i když, mezi námi, Gackt by se měl studovat… v chemii, biologii, ZSV –existuje ještě tenhle předmět? Sakra, já jsem stará – a vzhledem k jeho rysům rovnou spojit zeměpis s asijskou etnogenezí a VŠ anatomií á la docent Měšťák, a dějepis do toho hodit rovnou taky, protože kdo dokáže podat vývoj od cyborga k samurajovi a jeden mu to uvěří, ten má dějiny v té své části těla, která pravděpodobně není skalpelem upravená, čímž myslím malíček:-)).
Vždyť Gackt se nabízí sám (mnohdy skoro doslova). Je to jako vtipy o tom, jak se muži snaží pochopit ženské myšlení. Nejde to, prý. Ale hyperbola sem, satira tam a sice se všichni smějí, ale z 95% se fórek krutě trefil.
…. nikdy jsem na žádné takové akci nebyla, takže nevím, jak probíhají přednášky o interpretech, ale vždycky jsem si představovala, jak přednášející přijde na pódium a začne: „Když se řekne Malice Mizer, všem se jistě vybaví Mana. Nyní si tedy řekneme něco o něm, jeho vlastními slovy.“ A na PowerPointu se objeví „Minuta ticha“.
… vždycky tím sama sebe rozesměju. Já vím, stačí mi málo:-).

Plus vražedná zbraň.
Mám zvířátka ráda, ale tuhle mi doma lítala hodně otravná moucha. Ta holka měla štěstí, že jsem se netrefila, ale kdyby ano, tak ji to veledílo poslalo až k předkovi z druhohor.

Samozřejmě, že bylo, já ji kopírovala už s tím úmyslem, a s nadějí, že se ti šikne.
Už mě oficiálně nebudou uhánět strýčkové s černou dodávkou, takže se můžeme domluvit. Mail mám na profilu. Profilu! Jsem šťastná jak o výplatě.

Okomentovat

Děkuju za vaše komentáře, poznámky, (Wolfiiho) trollení, kritiku, pochvaly nebo zkrátka jakýkoliv shluk písmen.

 
 

Nákupní deníček Copyright © 2014 Design by Ely