sobota 31. března 2012

Japonské jaro 2012 – část II.

Ve čtvrtek 22.3. se konala přednáška o tradiční japonské hudbě profesora Gregoryho Hurwortha. Pan profesor studoval v Japonsku 35 let, takže měl jistě o tématu veliké znalosti, nicméně přednášku pojal spíše jako pro děti, pro nejaponology a pro neangličtináře. Moc jsme se toho tedy nedozvěděli a opravdu jsme nečekali, že budeme poslouchat Bump of Chicken nebo Ayumi Hamasaki. Klasické nástroje nám byly jen narychlo představeny a problém byl i v tom, že technika v učebně není nejlepší a polovina videí tedy vypadala spíše jako série fotek. Upřímně – cítila jsem se jako na Advíku nebo podobném conu a říkala si, že mohla peníze za vstupné využít jinde :/

Středeční přednáška o cestě po Japonsku mě naopak velmi mile překvapila.
"Jaké je to nasednout do auta a s kamarády procestovat Japonsko od Kjóta, přes Tokio až na sever na Hokkaidó, vám povypráví teprve 15-ti letý Tomáš", stálo na plakátu.
Byly jsme s holkama hodně zvědavé, co nám asi řekne patnáctiletý klučina. Upřímně, mě někdo v patnácti postavit před dav ať přednáším, na mém náhrobku by byl můj patnáctý rok zmíněn i jako můj poslední. Když jsme po vstupu do učebny uviděly hocha vzhledově spíše na dvanáct, naše pochyby se prohloubily. Leč naše hodnocení, jak jsme o chvilku později zjistily, bylo opravdu ukvapené, protože znalostmi i slovní zásobou naopak svůj věk dalece převyšoval, fotky měl opravdu pěkné a celkově byla celá přednáška o jeho zážitcích z cest tak zajímavá, že jsem se chvíli zabývala myšlenkou, jak snadno by se asi japonský zeměpis učil, kdyby ho přednášel on.
Nutno podotknout, že z fotek byly unešeny i naše chuťové buňky. Protože přednášky začínají vždy v sedm hodin večer, čili v době večeře, mnoho z nás ještě nejedlo a fotek úchvatně vypadajícího jídla bylo v prezentaci požehnaně. Tiše jsme skučely a utíraly sliny.
Jen nechápu, proč si vždy musí zrovna za mě sednout nějaká skupina dohromady sdílející jednu mozkovou buňku. A jestli jim křivdím, je mi to líto. Pakliže totiž tu jednu chudinku nesdíleli a měli každý svou, musela být každá z nich celá špatná z toho, jak neustále narážela do lebeční stěny.

Na čtvrteční přednášku o lolitě v hudbě jsem nakonec nešla, přestože jsem to původně zamýšlela. Ale zrovna onen týden nám přijel přednášet Minagawa sensei. Původně jsme měli mít asi 16 hodin přednášek navíc, nakonec bylo množství redukováno na 12. I tak to bylo docela únavné, když k tomu máte ještě všechny své normální předměty a já už proto koncem týdne neměla jaksi sílu vracet se do školy ještě večer na další přednášení.
Mimochodem, přednáška pana profesora byla skoro o čemkoli jiném než o japonské politice, což mělo být její téma. Rozpovídával se s železnou pravidelností o svém mládí a jiných věcech, leč nebylo zrovna snadné mu rozumět. Když už člověk přivykl engrish, mluvil pan profesor natolik potichu, že ho stejně posluchač místy ztrácel. Moje soustředění většinou už po pěti minutách prohlásilo něco o Africe a odešlo, zatímco já zůstala sedět v učebně, sundala si brýle, mžourala na pohybující se tmavý flek s bílými vlasy (čas od času se pousmála nad myšlenkou, že takto vypadá jako Václav Klaus) a usmála se ve chvílích, kdy jsem slyšela, že se něčemu směje. S pozorností ostatních to rozhodně nebylo lepší, nicméně je pan profesor buď tvor nenáročný nebo jsou v Japonsku odporně se chovající studenti
– on si nás pak prý chválil, že jsme byli pozorní posluchači! O.o

Tímto týdnem tedy skončilo Japonské jaro. Mě osobně nadchlo a už se velmi těším na další ročník. A kdybych se náhodou mezitím nudila, Muzeum umění Olomouc si připravilo sérii přednášek a akcí o Japonsku. Jelikož mají ve středy vstup zadarmo a jelikož bude mít koncem dubna přednášku jistý W-sensei, stoprocentně se tam plánuju objevit >:D

2 komentáře:

kavárnistka řekl(a)...

Néé, já přijdu o další W-senseiovu přednášku! T___T
btw japonští studenti na hodinách sedí, mlčí jak zařezaní a jen čekají na konec hodiny. Nedej bože, aby se jich někdo na něco zeptal - to budou zarytě koukat do stolu a předstírat, že tam vůbec nejsou...

Ely řekl(a)...

kavárnistka: No, pokud bys měla velký zájem, spolužačka mi tu první přednášku poslala nahranou O:) Jen zvuk, bohužel~ Ale i tak se cítím jako blázen, že mám něco takového v počítači :D

Ach, tož to leccos vysvětluje :)

Okomentovat

Děkuju za jakýkoliv komentář~

 
 

Nákupní deníček Copyright © 2014 Design by Ely