neděle 9. října 2011

Proč Japonci neumí dobře anglicky?

Já osobně se nad tím poslední dobou několikrát zamyslela. Přišla nám na tohle tak nějak řeč (nebo spíše ruka, jelikož si píšeme), mě a mému známému z Japonska. Čím to, že mladí lidé mého věku jsou schopni kvalitní komunikace v angličtině a mnozí mají schopnosti dokonce na takové úrovni, že běžně sledují anglické či americké filmy a seriály bez titulků? Otázkou ale spíše budiž – proč se od nás v tomto ohledu průměrný dospívající Japonec natolik liší?


Možná jste to někdy zkoušeli, najít si penfrienda z Japonska. Možná jste si s někým psali přes nějakou sociální síť. Já a mnoho mých známých rozhodně. A máme všichni stejné zkušenosti – jejich angličtina, přestože prvotní impulz ke komunikaci přichází většinou od nich, je jednoduše strašná. Zprávy znějí jako prohnané překladačem a často člověku poskytnou mnoho hodin zábavy náhradou za křížovku či sudoku. Výjimky jsou vzácné zhruba stejně jako fotka Gackta, na níž by mu šly vidět póry. Proč tomu tak je?

Člověka jako první samozřejmě napadne, že pro Japonce přece není výslovnost angličtiny snadná. Jelikož je jejich řeč hlásková, mají problémy při vyslovování vícera samohlásekpo hromadě nebo například při vyslovování písmene L. To ale stále neřeší moji otázku, proč neumějí anglicky psát. Vždyť tolik jejich slov, přepisovaných katakanou, je z angličtiny přejatých a člověk by proto řekl, že mají pro tuto řeč utvořený skvělý základ, který stačí už jen gramaticky zdokonalovat.

Pro odpověď se vrátím znovu ke svému kamarádovi. Tvrdí, že takový rozdíl je tu proto, že výuka není nijak kvalitní a žáci se učí jen na testy, poté vše klidně zapomenou. Také prý nemají s kým konverzovat, takže si mluvení neprocvičí. Tady ale prostě mezi základní školou v České republice a japonskou základkou nevidím. Vždyť i u nás teenageři ovládnou angličtinu až při sezení před obrazovkou počítače společně s navštěvováním zahraničních stránek. Nebo například sledováním filmů s titulky.
Nakonec jsme došli k tomu, že právě tady leží zakopaný pes. Mladí Japonci zřejmě necítí potřebu kontaktu se světem a stránky v angličtině prý navštěvují zřídka, stejně tak je to s anglickými filmy.

V rámci své zvědavosti tedy můžu formulovat další otázku:
Proč jim japonská doramas připadají o tolik lepší než zahraniční seriály?
Najdou na internetu vše, po čem jejich srdce touží, i v japonštině, a proto necítí potřebu hledat v cizím jazyce?
Odpověď? Přesně tak.

Zdá se, že je dnešní Japonsko natolik rozvinutou zemí, že běžný uživatel internetu nemá potřebu hledat informace na zahraničních serverech, vše potřebné je mu zřejmě naservírováno až pod nos v jeho rodné řeči. Podmět k učení se angličtině nepřichází ani z oblasti televizní, většina filmů je nadabovaná, proč se tedy učit? Jazyk není nutností ani k cestování vzhledem k tomu, že Japonec nemá s dorozumíváním ve Východní Asii očividně příliš velký problém. Z internetových diskuzí se zdá, že japonština je teď „v kurzu“ i v takových zemích jako je například Vietnam.


Každopádně,pokud Japonci nemají potřebu používat angličtinu… proč potom plácat na každý druhý výrobek anglický nápis nebo frázi? Tento fenomén, kdy se na běžných výrobcích objevují velmi vtipné nápisy v rádoby angličtině, si bere na paškál známý server Engrish. Alespoň se tedy můžeme pousmát nad vedlejšími produkty této drobné jazykové bariéry :)

3 komentáře:

grey_lemur řekl(a)...

to by byl dobrý námět na nějakou práci...
já jsem měla možnost japonce učit angličtinu a bylo vidět, jaký utrpení jim působí výslovnost. všichni měli našrocenou gramatiku a když měli něco přečíst, vypadalo to, že se rozpláčou.

Ely řekl(a)...

Nám dnes dokonce pan profesor (rodilý mluvčí) prozradil, že angličtinu NENÁVIDÍ a že když se tak pokoušel naposledy mluvit, časoval podstatná jména (Tuší někdo, jak to dělal?).
Jiná profesorka nám zase povídala, jak zjistila, že Japonci sami nevědí z jakých slov jsou jejich katakanová slova vlastně převzatá, naučí se je a vůbec nepřemýšlejí nad jejich významem. Námětů na práci by bylo určitě dost ^^

Anonymní řekl(a)...

Za prvé to má souvislost s tím, že nechtějí ztratit tvář. Proto se hodně bojí mluvit nahlas, nebo cokoliv vyslovit. Občas to i vědí, ale nahlas to neřeknou - mají strach že buď udělají chybu, nebo budou pro smích. Za druhé, pokud nepotřebují komunikovat se západními lidmi nebo necestují, tak je nic nenutí se anglicky učit - jsou podobně jako francouzi dost velcí nacionalisti. Za třetí, jakmile se začnete učit jakýkoliv východní jazyk, pochopíte, proč je pro japonce ale i čínany tak strašně těžké se učit západní jazyk (a to je angličtina jednoduchá jako stavebnice) - systém je dost rozdílný. Nejde jen o gramatiku, ta se dá naučit, ale i způsob myšlení, logika vět. Japonština je v tomhle trochu milosrdnější, ale čínština je peklo - uplně jiný systém, nezvyklé zvuky, hlásky a všechno se to strašně špatně pamatuje. Čím déle se čínštinu učím, tím větší respekt mám před každým čínanem nebo japoncem, který mluví lehce pokročilou angličinou, protože chápu jak je to fakt těžké.

Okomentovat

Děkuju za vaše komentáře, poznámky, (Wolfiiho) trollení, kritiku, pochvaly nebo zkrátka jakýkoliv shluk písmen.

 
 

Nákupní deníček Copyright © 2014 Design by Ely