Japa Shop

Jelikož jsem nutně potřebovala krabičku na onigiri, hned druhý den mých prázdnin v Praze jsme se s Iškou vydaly do Japa Shopu, bojíce se, že vlivem blížícího Advíku by tam taky za pár dní už být nemusely. Byla jsem opravdu překvapená rozšířením obchodu o koutek s mini papírnictvím, k dostání bylo též nespočet rozkošných skleniček, hrníčků, talířků a všeho možného. Docela mě osobně naštvalo, jak dokonalé jahodové skleničky prodávali zrovna když já po letech sehnala o něco ošklivější jinde. A příjemně mě překvapil fakt, že různé krabičky na bento a na onigiri vyšly levněji, než kdyby je člověk objednával z eBay, což se v dnešní době jen tak nestává. Všechny zmíněné drobnosti jsou totiž v Japa Shopu za jednotnou cenu 58 Kč, přičemž na eBay by ty samé vyšly zhruba na 80 Kč. Ó ano, I approve!

Díky tomu, že bylo několik věcí ve slevě, popadly jsme bonbóny, zlevněné z nějakých 60ti na 18 Kč a jelikož byly dobré, skončily jsme tak nějak nakonec se šesti sáčky ^^'
ごま飴 (sezamové bonbony) jsou, jak už název napovídá, směsicí sezamu (tmavého a světlého) a medového sirupu. Podobná dobrota se vlastně se vyrábí i u nás, jen jsou to plátky s názvem Sezamky, určitě je znáte.

Také jsem si konečně vzpomněla ochutnat daifuku a jelikož měli s fazolovou pastou, pustila jsem se do něj. Bylo opravdu vynikající, slaďoučké, mňam! Překvapilo mě, jak rychle rozmrzlo. Když jsme odcházely z obchodu, bylo ve formě ledové koule, tvrdé na kámen a šla by s ním rozbít kdejaká výloha nebo hlava. Prostě typický výrobek vytažený z mrazícího boxu. Už po deseti minutách jsem ho ale vesele baštila, fascinující.

Missha BB a Skin Food maska

Uskutečnila jsem své rozhodnutí koupit si velký BB cream, protože jsem rozhodně nechtěla zažít situaci, kdy si na prázdniny vyjedu s malou lahvičkou, u které naprosto nejde odhadnout kolik toho zbývá, a den po příjezdu zjistím, že je prázdná. To si raději v marnivém duchu o chloupek více zatížím zavazadlo. (No vážně, co se to ze mě stává? Žena?)

20ml v porovnání s 50ml

Jelikož eBay prodejce, od kterého korejskou kosmetiku objednávám, má zrovna akci, že za každé dva výrobky pošle dáreček navíc, za tři dva navíc a tak dále, vzala jsem si zvědavě k BB krému i papájovou masku od Skin Food. Dostala jsem za to ženšenovou masku od Beauty Friends a vzoreček dalšího výrobku od Misshy, BB Boomer, který prý v kombinaci s BB krémem vytvoří zářivější pleť. (Neuvěřím, dokud nevyzkouším.)
Objednala bych toho víc, přece jen, kdo by nechtěl věci zadarmo. Díky našemu novému celnímu zákonu by mi to ale rozhodně neprošlo bez cla, a jelikož jsem si zrovna nedávno zkusila jaká anabáze to je, řešit něco s celnicí, raději jsem třetí výrobek oželela.

Maska na obličej Papaya Yogurt Mask od Skin Food mě velmi příjemně překvapila. Zkoušela jsem všechny možné masky od Avonu, kterých máme doma požehnaně, ale žádná mi nikdy nepřinesla absolutně žádný výsledek, troufla bych si říct. Tahle je velmi příjemná, člověk má až chuť jí spapat. Efekt člověk snadno pocítí, pokožka je hebká a hydratovaná, a navíc je jí opravdu hodně za skvělou cenu.

Skin Food je firma známá hlavně tím, že pro výrobu svých produktů používá přírodní ingredience jako třeba ovoce nebo rýži, a údajně nevyužívá žádná barviva nebo konzervanty. Není tedy moc s podivem, že jsem měla chvílemi nutkání dojít si pro lžičku.

Shodou náhod jsme dva dny předtím s Iškou zkoušely jakousi avokádovou masku z drogerie, která nás obě štípala, obličeje jsme pak měly nepříjemně do červena. Vyzkoušely jsme obě i tuto a ani jedna z nás problémy neměla. Ani citlivá pokožka mojí máti si nestěžovala. Žádný kupovaný produkt se samozřejmě nikdy nevyrovná jakékoliv doma vyráběné pleťové masce, ale z nabídky toho, co člověk sežene v obchodech nebo na internetu, patří Skin Food rozhodně k tomu nejlepšímu.

Olomoucké úlovky a Japamania

V centru Olomouce je opravdu hodně míst, kde se dají sehnat skvělé věci. Připravujíc se na svůj budoucí pobyt, mám už projitých mnoho burz.

V Olomouci jsem byla několikrát kvůli přijímacím zkouškám svých i kamarádek, během kterých jsem jim dělala doprovod jakožto duševní podpora. Tentokrát jsme si ale jen udělaly výlet s Iškou.
Hned na prvním místě jsem pořídila bento krabičku do své sbírky, light sticky a světe div se, gelovky Super Junior. Kdyby člověk hledal věci s korejskými skupinami záměrně, nenajde. Samozřejmě to není nic oficiálního, postavičky jsou pro mě až na Heechula (= to, co vypadá jako žena) neidentifikovatelné. Ale možná to měli tvůrci v úmyslu, protože jediný opakující se nápis na celém balení  je právě 김희철, tedy Kim Heechul. Nikdy jsem barevné gelovky nepoužívala, čas začít.

Bentó jsem ještě odůvodnila s tím, že mám jednu hodně velkou krabičku, jednu hodně malou, a proto potřebuju i střední velikost. Light sticky mají tři módy – blikání, svícení, prolínání barev, a když se s ním zamává, barvy se rozloží na spektrum. Je legrační, že jsme na ně narazily zrovna dva dny poté, co jsme si obě koupily tuhle světelnou legraci z eBaye. Při použití na jakémkoliv koncertě je v našich končinách člověk opravdu nepřehlédnutelný, protože na rozdíl od Koreje není používání takových blbůstek ve středu ryčícího koncertního davu příliš rozšířené.

Prošly jsme poté další kousek města, zamířily na Dolní náměstí, a zašly do postranních uliček, kde jsme se rozhodly posedět u koktejlu. Jen náhodou nás napadlo vyhledat na internetu, jestli není v Olomouci nějaký japonský obchůdek, kam bychom případně zašly na sladkosti. Napojila jsem se na wi-fi a zjistila že ano, že takový obchůdek je, a očividně kdesi těsně vedle nás. Vyšly jsme z restaurace, urazily asi padesát kroků a stály před ním. Myslím, že kdybychom ho hledaly z normální cesty, nenašly bychom. Nebo minimálně hodně dlouho bloudily.
Sortiment Olomoucké Japamanie nepatří k nejpestřejším a rozhodně ne k nejlevnějším. Nechaly jsme si tedy zajít chuť a zakoupily pouze korejskou obdobu tyčinek Pocky. U pokladny pak ještě koláčky štěstí s věštbou a já jakési věci na chroupání. Ze všech zmiňovaných nejlépe chutnaly ty koláčky štěstí. V mém mi bylo sděleno, že „Po dlouhém snažení přijde veliký úspěch“, což jsem se ale dozvěděla až doma, u překladače. Lísteček byl totiž pouze německy a holandsky. V Japamanii si také můžete pobrat několik papírů s recepty na oblíbená jídla jako třeba na okonomiyaki, tempuru nebo onigiri, pakliže neumíte používat internet, nebo jste zkrátka a dobře milovníci tištěných receptů~

Missha M Perfect Cover BB cream

Poprvé jsem se s názvem „BB cream“ setkala v rámci svého fangirlovského šmejdění po YouTube, v reklamě na Nana’s B. Nebylo to ani tak ze zájmu o korejskou kosmetiku jako spíš kvůli tomu, že v ní hráli členové SHINee. V následujících týdnech jsem se pak se zmínkami o těchto produktech setkávala stále častěji na nejrůznějších webech a blozích a po čase jsem se rozhodla nějaký z široké řady BB krémů vyzkoušet sama. Kosmetiku jsem přes internet nikdy předtím nekupovala (přece jen, máti je Avonlady, takže o takové věci nemám nouzi), BB krémy ale všichni natolik vychvalovali, že mě to jednoduše zlákalo. Následovalo rozhodování ohledně značky. Zdálo se, že si lidé nejvíce pochvalují Perfect Cover BB Cream značky Missha, proto jsem se pro něj důvěřivě rozhodla i já.

A co že je to vlastně BB krém? Písmena BB jsou zkratka pro Blemish Balm, což by se dalo přeložit jako ‚balzám na vady‘. Oproti obyčejnému make-upu má velmi vysoký SPF (faktor ochrany proti UVB paprskům, které způsobují spálení od slunce), Perfect Cover BB konkrétně SPF 42. Ochrana proti UVA paprskům, které způsobují dlouhodobé poškození pleti, je nejvyšší možná, tedy PA+++. Jako by toho nebylo málo, krém navíc také pleť zesvětluje (jako většina asijské kosmetiky). Pod tím si však nepředstavujte nic drastického, jedná se hlavně o odstranění pigmentových skvrn. A k tomu všemu navíc pleť ještě léčí.

BB krém, přestože je momentálně populární hlavně v Asii, vymysleli vlastně v Německu. Němečtí lékaři předepisovali krémy podobného složení k urychlení hojení ran po laserových chirurgických zákrocích. Následně začaly tyto produkty používat Korejské celebrity a BB cream boom byl na světě. Momentálně je to v Asii nejpoužívanější kosmetický produkt a očekává se rozšíření i do Ameriky i Evropy.

Missha láká zákazníky zejména vysokou kvalitou za přijatelnou cenu. Tato firma se rozhodla zprostředkovat kvalitní kosmetiku všem a jdou až do takových extrémů, že nedávno měla jedna (tuším americká) pobočka výprodej, kdy bylo vše za jeden dolar. I na oficiálních amerických stránkách bylo zrovna nedávno vše za polovinu ceny, což už je potom opravdu za pakatel. Já ovšem, přiznávám, dávám přednost eBayi, kde nakoupím za polovinu ceny zcela běžně. A ještě mi prodejce přibalí nějaký ten vzoreček zdarma ♪

Problém přišel, když jsem zjistila, že vlastně nemám tušení, jaký odstín zvolit. Výběr by nebyl tak složitý, kdyby Missha nerozšířila nabídku z původních dvou odstínů (NO.21 a NO.23) na čtyři. Takhle jsem si nebyla jistá, zda zvolit NO.21 nebo NO.13. Rozhodla jsem se pro tu dvacetjedničku, přičemž jsem si tímhle výběrem vůbec nebyla jistá, na každé fotce vypadala barva krému jinak.

Balíček přišel už za týden. Objednávky z Koreje mi chodí opravdu rychle a vždy skvěle zabalené, ani tento nebyl výjimkou. A uvnitř moje kráska~
Navíc jsem dostala i vzorek BB krému od Skin Food, což je další z velkých korejských kosmetických firem. Ještě jsem ho nevyzkoušela, ale chystám se. Tak nějak se obávám, abych potom neskončila u další objednávky ^^'

NO.21 se ukázala být dobrou volbou. Na to, že jsem poměrně bledá, sedí skvěle. Nedovedu si tedy představit pleť člověka, který používá ještě světlejší odstín. Ten už potom musí mít obličej snad průsvitný nebo mrtvolně bílý.
Co mě ale po prvním vyzkoušení zarazilo – Missha BB krémy voní. Hodně voní. A já jsem člověk, který nemá rád aromatizované věci. Měla jsem zpočátku docela strach, že ho kvůli tomu nebudu moct používat, ale zvykla jsem si během několika dní.

Jinak je to produkt velmi příjemný, po chvilce úplně splyne s pletí. Chrání, léčí a dobře vypadá, co víc si přát. Už třetí den jsem se rozhodla, že si zaručeně musím koupit větší balení (50ml). A při té příležitosti že si vezmu i další korejské kosmetické výrobky, zajímalo mě totiž, jestlipak budu taky tak spokojená.

(Edit z 19.1. 2014: Těžko tomu uvěřit, ale i po všech těch letech je tento stařičký článek s hrozivými fotkami jedním z nejnavštěvovanějších příspěvků, které můj blog nabízí. Chtěla bych proto informace malinko doplnit a odkázat také na posledních několik odstavců TOHOTO článku, kde Perfect Cover BB krém rozebírám i co se složení, zejména nebezpečných parabenů, týče.)

Lucifer Type A

Pokud se jedná o CD, než v mém životě započala éra internetových nákupů, bývala jsem zvyklá na služby českých internetových obchodů. To znamená CDčka chatrně zabalená, krabičky popraskané, ceny předražené. Takhle jsem naposledy nakupovala asi před pěti lety, kdy jsem ještě neměla kartu, a nemohla jsem si tedy dovolit luxus zahraničních objednávek. Potom u mě jako jistá forma lakoty, lenivosti a bojkotu nastalo období nelegálního stahování.
Že bych si zase koupila nějaké CD mě napadlo až když jsem začala poslouchat j-rock, a i když jsem věděla, že je dám do hi-fi věže jednou za uherský rok, prostě mě lákalo, že bych je měla vystavené v pokoji. Skvělý důvod pro koupi. Svým drobným přispěním jsem tak alespoň maličko vyjádřila podporu umělci v případě dvou CD od Malice Mizer a jednoho díla Gacktova. A potom zase nic.

Přešla jsem postupně k k-popu a věděla jsem, že tyhle cédéčka nepatří k nejlevnějším. Docela mě proto překvapilo, že cena na eBay nebyly nejhorší. Výběr padl na Lucifer Type A, protože mi ho přehrávač přehrával stále dokola už dobrý měsíc. (Až dodatečně jsem zjistila, že kdybych si koupila Hello, měla bych ty samé písničky plus tři navíc.)

Můj první balíček z Koreje. Překvapila mě rychlost dodání (něco málo přes týden) i důkladné balení. Po rozbalení mě poté udivilo, že booklet je na omak jako kniha z tvrdého papíru, přičemž CD je na poslední stránce. Žádné tvrdší desky pro ochranu CD. Což mě ovšem přestalo trápit poté, co jsem zjistila, že ho moje stařičká hi-fi nebere, takže je stejně jedno, jestli se poškrábe.

Přesně uprostřed čekalo překvapení největší. V korejských albech jsou často fotokarty členů skupiny, přičemž někteří skalní fanoušci si nejen koupí všechny verze CD, ale snaží se i nasbírat všechny karty. A koho dostala já? Taemina~

Přestože nesnáším, když umělec pouze předělává písně a nemá žádnou vlastní tvorbu, SHINee jsou pro mě v tomto ohledu výjimka. Všechny songy na albu, až na tři (paradoxně ty, co se mi líbí nejméně), jsou remaky (což je důvod, proč se nepouštím do žádné recenze). A já to prostě ignoruju. Dobře se poslouchají~

Nákupní ulička

Nedávno pošťačka žertem mámě sdělila, že do našeho vchodu chodí jen kvůli mně. Když se nad tím zamyslím, asi to nebude zas tak nadnesené tvrzení. Vždyť zpestřuju život i sousedce, která každý druhý den balíčky od pošťačky přebírá a následně mi je odpoledne, kdy už jsem doma, donese. Zajímalo by mě, jestlipak se dívá, odkud jsou? Spojené státy, Hong Kong, Čína, Japonsko… Jestlipak se tomu diví?

Mám strašně ráda ty krabičky a obálky. Nejraději bych si je všechny schovávala, ale to by brzo v mém pokoji nebylo k hnutí. Objednávám si drobnosti pro radost a nakupuju i pro své přátele, kteří tu možnost sami nemají. A poslední dobou zjišťuju, že když jsem vypuštěná do obchodu, pátrám po roztomilém zboží i v našich obchodech. A občas se chci svými úlovky pochlubit, něco o nich napsat. A občas mě moje nákupy přivedou i na jiné myšlenky a já mám chuť sepsat nějaké zajímavosti o věcech, které mě zajímají.

Proto jsem si založila Shoutengai (商店街). Nákupní uličku~